"Rozbil jsem mu hlavu šutrem a od té doby se tak nějak známe" (VENCA DG)

Červen 2015

P323

26. června 2015 v 20:00 | TlusŤjoch |  Poklesslosti
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Praha, Na Slupi, červen 2015, výřez.
Úl: Typ klát.
.
.
.
Tlusťjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Praha - Lhotka; květen 2015; výřez.
.
.
.
SpQ - Kronika 1904:
.
.
.
.
Obrázek k diskuzi o dýmkách, fajfkách a či bucích:
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic)
.
Inspirováno: Komentářem JV K.R. (NnŽV): http://tlustjoch.blog.cz/1506/p321#116016417
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Co je to košnice?
2) Diskutujte o dýmkách. Co má dáma na obrázku ve vlasech? Dojde k přeražení dýmky?
3) Kdo měl vinu na vniknutí policie do budovy?
.
.
.
Bonusy a lákadla:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své dobrotě neskonalé rozhodnouti ráčí zda vyjeven býti má A) Tajný spis či B) Grossmaüler.
Tlusťjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen jest Jagovi.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Úl, říkal jsem úl, ne vůl," křičel student Nepivoda na nahluchlého Pastuchu v hostinci U Váhy.
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
.
Dodatečné otáky i úkoly:
.
A) Chrání uzávěra ústa i před bombou kalorickou?
B) Určete národnost vyobrazených mužů.
C) Proč není na obrázku žena?
.

C75

22. června 2015 v 20:01 | TlusŤjoch |  Cedullky
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Hybernská ulice, nedatováno, výřez, TlusŤjochůff archiff.
Sos: Omáčka.
Alternativní foto:
.
.
.
.
Sekce de Kly:
.
.
Foto: Brno, červen 2015, odbarveno.
.
.
.
Tlusťjochovy kurzy uwologické:
.
.
.
Foto: Praha - Modřany, rozježděný papír na kanálu; květen 2015. Původně připraveno pro skeci de Kly.
.
.
.
SpQ - Kronika 1904:
.
.
.
.
Plénootázky a plénúkoly:
.
1) Od čeho je odvozeno jméno Hybernská?
2) Proč bylo výdejní okénko "Jídla po celý den" zazděno? Byl zazděn i kuchař? A zazdil Cyberštamgast panáka?
3) Diskutujte o sbírce Echa de Paris. Na jaký čestný dar by přispěl Cybeštamgast? A vy?
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Znám tajemství sosu kuchařky Okrouhlé - Jírů," kasal se fotograf Tamchyně.
.
.
.
Bonusy a jiná lákadla:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své dobrotě neskonalé rozhodnouti ráčí, zda vyjeveno býti má A) Koupání v Ostende či B) U necek.
Tlusťjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen jest Janah (http://svedske-listy.blog.cz/).
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Na co si dělá laskominy Cyberštamgast? A vy? Zrýmujte slovo "necíčky".
B) Co ještě skrývají troky kromě bublinek?
C) Objasněte pojem valchář.
.

E96

16. června 2015 v 13:13 | TlusŤjoch |  Elegie čili kocůrovy žalozpěvy
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Patlanice a sprej na betonu zdi tramvajového náspu v Praze - Braníku, nedatováno.
Almuženka: Žebračenka.
Žebračenka: Též almužní poukázka byla v Československu od roku 1927 poukázka na stravu či oděv. Byla určená pro nezaměstnané a sociálně slabé, kteří ji dostávali od státu místo peněz, které by mohli promrhat (wikipedie).
Almuženka:
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky kuriositek).
.
.
.
Sekce de Kly:
.
.
Foto: Praha - Smích off, nedatováno, TlusŤjochůff archiff ÚÚ (=úložiště útržků).
.
.
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Praha, Masaryčka, duben 2015.
.
.
.
Výňatek z příručky "Okouzlující ženskost aneb jak si získávati muže" - na přání viz http://tlustjoch.blog.cz/1506/p322#116039398:
.
.
.
.
SpQ - Kronika 1904:
.
.

.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Z čeho pochází slovo almužna?
2) Holič nebo knedlík? Proč?
3) Čím byly tabule zamazány?
4) Prověřte v parcích svou ženskost/mužnost.
.
.
.
Bonusy a lákačky:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své neskonalé dobrotě rozhodnouti ráčí, zda vyjevena býti má A) Sokolka či B) Idill a Hortobagyi kútnál IV.
TlusŤjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen jest Quickové.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Tajný rada je zase ostříhán, nekšeftuje on s almuženkami?" Šeptal student Nepivoda starému Piatníčkovi v hostinci "U Váhy".
.
.
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Kdo jest muž, který zdraví sokolku smeknutím čapky?
B) Který z mužů se mezi brstry sokolíky jenom vetřel a Tyršův odkaz je mu cizí? Z čeho tak usuzujete?
C) Popište, čím vás zaujala výstroj sokolky.
.

DD043

13. června 2015 v 16:56 | TlusŤjoch |  DODATKY a DOPLŇKY
.
Růže na měsíc červenec:
.
.
.
Foto: Praha, Františkánská zahrada, červen 2015.
.
.
.
A jako bonus květena davelská:
.
.
aniž bych znal jméno rodové.
.
.
.
Tlusťjochovy cintáty:
.
Ve vaně mne napadávávají interesantní myšlenky, proto si beru papír a tužku.
Nedorazí-li Múzy, udělám si alespoň parníček.
.
.
.
Sekce de Kly:
.
Příspěvek od Quickové:
.
.
.
a dekl s doplňovačkou od TlusŤjocha - Praha, Senovážné nám.:
.
.
.
Doplňte písmena do neúplného textu na deklu - např. MASTITI; povoleny jsou i háčky.
.
.
.
Ouloffky antikvární:
.
Léčiva rostlinná, napsal mag. pharm. Bedřich Morávek, 1904. Zaujala mne stať o kávě:
.
.
Nicméně v Kulíkově kalendáři na rok 1932 se praví:
.

.
.
.
Dodatek k roku kocůra (viz http://tlustjoch.blog.cz/1112/g6):
.
.
.
.
Zapomněl jsem i na svátky svatodušní (letnice) - http://www.pastorace.cz/Aktuality/Letnice-Svatodusni-svatky.html
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).
.
Poznámka: Jedním z atribitů mnohých letnicových (Pfingsten) pohlednic je chroust.
Někde na tomto blogu jsem kdysi vymetl recept na polévku z tohoto hmyzu. Kdož z P.T. ctihodné obce jej objeví jako první a dá naň odkaz v komentářích, tomuž bude udělen TlusŤjochůff dekret dvojhlasný až do roku Hlemýždě.
.
.
.
Řešení hádanky z DDo041 - http://tlustjoch.blog.cz/1502/dd041
.
Jde o logo vydavatelství Zmatlík & Palička.
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
A) Řešte deklodoplňovačku.
B) Co si bere do vany Cybrštamgast a co ho ve vaně napadá? A vy?
C) Co studenta na koloniální výstavě nejvíce zaujalo? Co se konalo ve Vincennes roku 1900?
.
.
.
Bonusy a lákadla:
.
Ježto jde o rubriku "Dodatky & Doplňky", nechť si téma bonusu P.T. ctihodná obec čtenářská doplní sama ve svých slovutných komentářích.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
Bylinkář Meruzelka nabízel tajnému radovi Vandlíčkovi místo kávy rozemleté sušené fíky.
.
.
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
Je to: vyletněné jak chtěla Janah http://tlustjoch.blog.cz/1506/dd043#116060293; je tu moře (růží) jak chtěla Ňaďa http://tlustjoch.blog.cz/1506/dd043#116065706 a kocůři přijdou v podvečer neb podvečery jsou tu vlahé.
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
I) Co má objímaný muž v kapse?
II) Napište vše, co víte o rostlině s německým názvem "Nelken".

P322

10. června 2015 v 19:35 | TlusŤjoch |  Poklesslosti
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Mýdlová bublina, v níž se zrcadlí Týnský chrám, květen 2015.
Jiné mýdlové bubliny: http://tlustjoch.blog.cz/1505/pr90
Guth-Jarkovský: Viz dodatečné úkoly v http://tlustjoch.blog.cz/1210/a36
Erotizace Mika Nellida: Poslední řádek nechť si P.T. obec čtenářská nahradit ráčí: "zhrzený proutníku".
Bublifuk: Je nástroj na tvorbu bublin. Jedná se o oblíbenou dětskou hračku určenou nejen pro děti, ale i starší populaci (http://cs.wikipedia.org/wiki/Bublifuk).
.
.
.
Růže ze zahrady Františkánské:
.
.
Foto: Květen 2015.
.
.
.
Sekce de Kly:
.
.
Foto: Praha - Smích off, duben 2015.
.
.
.
Ouloffky antikvární aneb co k vám může doputovat v rámci projektu KKKb
.
.
Po prostudování (abych věděl, co mám čekat), bude poslána někomu z KKKb nebo tomu, kdo projeví v komentářích zájem.
.
.
SpQ - Kronika 1904:
.
.
.
.
Plénootázky a plénootázky:
.
1) Jak dopadl sekretář Vadecard?
2) Jaký má Cyberštamgast vztah k bublinám? A vy? Nebyla tu už taková otázka?
3) Vyjmenujte zvláštnosti lidské povahy u mužů.
4) Co víte o firmě Reissenzahn (česky zuborváč)?
.
.
.
Bonusy a podpultoffky:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své dobrotě neskonalé rozhodnouti ráčí, zda vyjeveno býti má A) Nové kvádro či B) Sokolka.
TlusŤjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen jest Janince.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Mýdlo používám terpentýnové," kasal se U Váhy fotograf Tamchyně.
.
.
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednicú.
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Uveďte povolání (=pracovní pozici) muže na obrázku.
B) Jaká kravata by se o obleku hodila?
C) Je klobouk vhodný v vybírání almužen?
.

P321

6. června 2015 v 19:23 | TlusŤjoch |  Poklesslosti
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Český Šternberk, okna starého mlýna, květen 2015.
de Moliceové: Bezvýznamný francouzský šlechtický rod.
Prolog: Úvodní část, úvod, předmluva.
.
.
.
Pravidelná zpráva o šnečí poště aneb projekt (PPPPPd - putovní papíprová pohlednice podepiš a pošli dál):
.
.
Přišla mi zpráva, že jedna fotopohlednice doputovala ž k blogerce http://jezura.blog.cz/1506/same-dobre-zpravy
Což potěší.
.
.
.
Sekce de Kly:
.
.
Foto: Semily, červen 2015.
.
.
.
Zpráva o projektu KKKb (Klub konzumentů knižního braku):
.
.
Hledám nějakou knihvazárnu v Praze; nezná někdo z P.T. ctihodné obce blogerské takový podnik?
Neboť brak tento sestává se z jednotlivých sešitů.
Blíže o KKKB - viz např. http://tlustjoch.blog.cz/1302/g9
.
.
.
SpQ - Kronika 1904:
.
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Co víte o údělu Doroty Pelnářové ?
2) Mohou i dnes poslanci zatahovati korunu do debatty? A euro? Dá se euro nosit na hlavě místo koruny? Co na to JV King Rucola NnŽV?
3) Napište, jak odstraníte inkoustvé skvrny z peří.
.
.
.
Bonusy, lákačky a podpultoffky:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své velkomyslnosti rozhodnouti ráčí, zda vyjevena býti má A) Execírka či B) Idill a Hortobágyi kútnál IV.
TlusŤjochůff dekret trojhlasný pro tento článek jest udělen všem, kteří zatáhnou korunu do debatty.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Zdemolovali mi vozík se zeleninou," stěžoval si v hostinci U Váhy zelinář Rapoticz.
.
.
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Bude mužovi též zabavena dýmka?
B) Objasněte pojem execírka.
.

Pr91B

1. června 2015 v 20:10 | TlusŤjoch |  ProJEKty

Poradu týmu svolal Nobar na desátou. Dostavila se i Doktorka s dodatkem k pitevní zprávě.
"Ten jed se do těla obětí nemusel dostat via indiánská šipka, nedalo mi to můj komisaři, ještě z rána jsem znovu prohlédla těla obětí, klidně to mohl být tenký hřebík nebo jehlice, vizte, v ráně zůstal úlomek, jak se to zarazilo o žebro."
Nobar poděkoval vlahým úsměvem, zamnul si ruce a zalistovav ve svém notesu, jal se líčiti události včerejšího podvečera:
"Xaymé, ta brazilská studentka, je skutečně Pu'a'ujubajka a toho šamana opravdu zavraždila. Něco jako krevní msta. Beelzebufo totiž mazaným poňoukáním přesvědčil Buffouixe, aby ukradl ty pulce. Tím se zbavil kněžky a získal neomezený vliv nad kmenem. Radu stařešinů měl v hrsti díky medikamentům na potenci, co jim dodával, a tak pak mohl bez problémů prodat americkým kapitalistům koncesi na těžbu balsového dřeva. Bojovníka, který na jeho příkaz doprovázel Buffouixe, nechal pak umučit, aby neexistoval žádný svědek jeho podlosti. Ale onen bojovník to stačil povědět své sestře, ano, a Xaymé pomstila svého bratra. Nasadila šamanovi piraně do vědra s vodou. Ryby naň zaútočily, když si smýval s tváří rituální hlinku po obžínkové slavnosti. Oslepený Beelzebufo přišel o své hypnotické schopnosti a Xaymé ho ubičovala liánou."
N.N.N. se odmlčel, by umožnil týmu vstřebat přednesené informace, usrknul ze šálku chladnoucí brazilskou kávu a pokračoval:
"Xaymé se pak pustila po Buffouixových stopách, díky svému jazykovému nadání jí nedělalo problémy vystupovat jako studentka lingvistiky. Mimochodem, sepsala zajímavou thesi, že evropské pohádky o zakleté žabí princezně vykazují shodné rysy s bájemi amazonských Indiánů. Akorát nám tam prý chybí hadi."
"Ty dodala Holovičová," podotkl inspektor Kulda jízlivě. Ta baba mu lezla na nervy.
"Xaymé původně chtěla Buffouixovi ty pulce vyfouknout," přednášel dál komisař, aniž by Bonifáce pokáral, bylť shovívavým šéfem.
"Protože ten, kdo stvoří kněžku, dostane od bohů jméno Beelzebufo a stane se šamanem. Leč vzdělaná Indiánka si uvědomila, že do zaostalého kraje amazonského ještě genderová pravidla nedorazila a že ta pu'a'ujubajská tradice platí jenom pro muže - bojovníky."
Doktorka nahodila kyselý obličej a zavrtěla nesouhlasně hlavou.
"A tak Buffouixe polehoučku obloudila a milý pan továrník se vrhnul do pokusů. A narozdíl od slavného alchymisty magistra Kellyho mu projekt >> Sirael<< vyšel."
"A tady," odmlčel se teatrélně, "jsou letenky pro tři lidi a jejich pasy."
A lehce třísknul doklady o stůl jako když mariášník vynese trumfové eso.
"Měla je u sebe žabí kněžka. Jmenuje se," pravil N.N.N., bloudě očima v pasportu, "...Xatlaxé."
"Xakru s těma ikskama," zabublal nadstrážmistr Koťátko, řečený Ivan Xicht.
"Ikska nechte ikskama, nadstrážmistře, a zařiďte předvést na jedenáctou Krtkowskiho, Holovičovou, inženýra Kalpáče, milostivou pani továrníkovou a toho jejího indického služebníka s tím, že jde už jen o formalitky. Začneme ve čtvrt na dvanáct a protáhneme to přes oběd, víme, oni hladoví lidé se dřív přiznávají!" Zavelel Komisař.
"Copak, Bonifáci, jste nějaký zamyšlený," obrátil se ještě na inspektora Kuldu.
"Ále, jako jinoch jsem z rozmaru nafukoval žáby stéblem a teď se za to tak nějak stydím," zabručel Kulda a strčil nos do hrníčku s kávou, aby skryl své rozpaky.
.
Výslechová místnost byla natřískaná. Našlapáno jako ve finále Stanley cupu v Americe.
"Nechápu, proč jsem tady, vraha jste už přece, ne? A já musím ještě...," hudroval Piotr Krtkowski.
"Pěkná práce, principále," uťal proud jeho stížností komisař a rychlým hmatem mu vytáhl z klopy saka odznáček rosničky.
"Beštya pšakrew!" Zaklel polsky cirkusák.
"Ticho!" Zařval inspektor Kulda, stavě se do role zlého policajta.
Místnost umlkla, trávu bys slyšel růst. Kulda obešel stůl, přikročil k madame Buffouifové a zamumlav:
"S dovolením," vytrhl jí z fešného kloboučku (možná od Podolské - prověřit) stříbrnou jehlici a předal ji Nobarovi.
"No dovolte," zaprotestoval rytířsky Ing. Kalpáč.
"Ticho!" Zařval pro změnu komisař Nobar hlasem pána s tlustou hlavou. Tak říkají Beduíni lvu.
"Zajímavý uzel na té vaší kravatě, pane inženýre," pravil líbezně inspektor Kulda.
"Zrovinka jako na těch hadech," dodal komisař a hodil před Kalpáče zvětšené fotografie obětí.
.
"Óóóh, můj Toník," zakvílela pateticky Holovičová. Většině přítomným, včetně vraha, šla na nervy.
"To přece nic nedokazuje, to všechno ta zelená holka," zaševelily bledé rty inženýra Kalpáče.
Komisař nereagoval, jen pobroukavaje si tiše jakousi zádumčivou melodii, zdlouhavě zkoumal hrot stříbrné jehlice.
"Zdá se, že pasuje," upřel pak oči na vdovu Buffouixovou a vytasil se s úlomkem, který Doktorka vytáhla z Mornova žebra.
"Tak kampak, madam, jste ji zabodávala?"
"Moje paní je...," otočil svá mluvidla na komisaře indický služebník.
"Ne, vy mi řekněte, co jste měl tuhle k večeři? On polyglot Tamychně pozapomněl, že kundalí kromě klubka provázků značí i hada, tak copak to bylo? Hadí tváře v páře podle receptu princezny Zlatovlásky? Který to byl? Bobík, Karlík, Toník? Třetí had byl už navíc, když amíci zatkli tu Indiánku, co? Tak jste ho sežral, že?"
"Óóóh, můj Bobík," zakvílela podruhé krotitelka, tentokráte mnohem hlasitěji a o oktávu výš.
"Ty vrahu oturbanovaná!" Zahrozila pěstí.
"On není vrahem, on jenom zajistil škrtidla, že madam?" obrátil se Nobar zpět ku vdově.
"Fakír ukradl hady, vyškvařil žabí jed, vy, paní továrníková, jste bodala, pan inženýr doškrcoval..."
"Ty kráááávo, proč´s ji nezahodila!!?" Zfialověl Ing. Kalpáč ve tváři.
"Vyhodit? Blázníš? Jehlici po mamince? Dostala ji od barona von Tauchenbucha..." Oponovala mu Jaquelina ublíženě.
"A bodnul ho on, já přeci nemám takovou sílu, abych hrot ulomila, monsieur commissaire, uvažte sám..., " vrhla nevinný pomněnkový pohled vdova Buffouixová po Nobarovi.
"Neházej to na mne, já přece neměl vůbec žádný zájem na jeho smrti," vykřikoval vzrušeně Kalpáč, zuřivě trhaje límečkem košile.
"A v době vraždy jsem ve výrobní hale ochutnával vzorky pulců ve wasabi pastě. Určeno do Japonska..."
"Dost bylo té komedie, pane inženýre, tuhle inspektor Kulda je bejvalej ajťák , pošťoural se ve firemním kompjůtru Buffouixovy továrny, vy jste tak prohnilý pedant, že jste si v docházkovém systému automaticky odpíchnul služební pochůzku. Možná si tu vraždu necháte proplatit, ne? "
Límeček se s rupnutím oddělil od košile.
"Dozrává," pomyslil si komisař. "Jistě teď bude chtít právníka."
"Chci advokáta."
"A vy madam?" otočil se Nobar k paní továrníkové.
"Kalpáč stejně zavolá našeho firemního, jiného nezná, ubožák," pravila opovržlivě Jaquelina Buffouixová, spíš k inženýrovi než ku komisařovi. Pak se přepudrovala a zavolala tomu právníkovi.
Kulda mezitím poradil Jasmíně Holovičové, aby podala žalobu na indického služebníka za krádež a za týrání zvířat a pak zavolal službu a ta oba cirkusáky vyvedla ven.
Nobar, aby zabil čas, pustil se do ošatky perníčků, co napekla jeho bábinka. Byl tak trochu mlsoun. A nikomu nenabídnul, prostě jedináček rozmazlený prarodiči.
.
JuDr. Trikevič přikvačil během půlhodiny, byl to jeden z těch vymírajících galantních gentlemanů prvorepublikového ražení, šel pěšky, aby šetřil klientovi výdaje za dopravu. Bohužel pro obžalované býval tento muž dobrým a věrným přítelem Felixe Buffouixe. Spojovala je studentská léta v Paříži a tajná přísaha v Moulin Rouge. Chladně, leč korektně, přivítal se se svými zaměstnavateli.
Komisař slupnul poslední perníček, otřel si prsty a šel do toho naplno:
"Takže, indiánská mstitelka Xyamé jako studentka se vloudila k továrníkovi Boffouixovi jako stážistka..."
"Kurvička," procedila mezi zuby fešná vdova. Trikevič ji varovným gestem napomenul.
"A přesvědčila ho, aby se oddal šamanským rituálům a napravil tak křivdu, kterou spáchal na kmeni Pu'a'ujubajů. Buffouix tomu zcela propadl a jeho zákonná manželka začala žárlit, inu, dvě exotické krasavice v baráku, není divu, že?"
Jaquelina se nadechla, ale právník ji očima zarazil.
"A pak přišla definitivní rána," pokračoval Nobar. "Pan továrník to tu chtěl zabalit, zakoupil jednosměrné letenky do Brazílie a začal hledat kupce na továrnu. Tož, to byla čára přes rozpočet, co, pane inženýre? Celou dobu, co v továrně pracujete, jste svého zaměstnavatele polehoučku tuneloval a teď vám tu dojnou krávu chtěl někdo zaříznout."
"To je lež!" vzkřikl ing. Kalpáč a vztyčil se tak vehementně, že mu z košile odlétly knoflíky.
"Nechte toho striptýzu," napomenul ho komisař, zatímco JuDr.Trikevič si jen nevěřícně čistil brýle.
"Lež? Inspektor Kulda, kromě toho, že býval ajťákem, má i diplom z ekonomie, přes noc na můj pokyn, provedl účetní audit továrny za poslední dva roky, ano, pane doktore, povolení mám," zablufoval N.N.N.
"Co třeba ta nevyfakturovaná dodávka žabích biftečků do Petrohradu? Co skokaní ragú do Flander? Mám pokračovat? Vždyť je to klasika, příživník a zhrzená manželka se dají dohromady, šup, k čertu s manželem a vraždu hezky hodit na milenku."
JuDr. Trikevičovi se udělalo z té podlosti špatně. Pamětliv dávné studentské přísahy, poradil svým klientům, aby se doznali a se slovy, že je mu nevolno, požádal inspektora Kuldu, aby mu ukázal cestu na toalety.
"Taky si myslím, že vám doznání pomůže, ta kněžka totiž žije, a zdá se, že se docela zlepšuje ve střelbě. To co se píše v dnešním Rumraji je mistrná Tamchyňova novinářská kachna. Možná s ní půjde do soutěže Gold Fake 2015."
"Ale Buffouixe jsme nezabili," vzdoroval stále zatvrzele Kalpáč, až to komisaře zarazilo. A náhle mu to došlo.
"Přímo ne, na tu špinavou práci jste si přizvali Mornu, nešťastníka, který se cítil být zrazen bývalým druhem. A pak byl zrazen podruhé, že? Typický čtyřúhelník jako z učebnice. U té první vraždy jste byl, pane Kapáči, jenom takovým mord dyzajnérem, hmmm... "
"Nedalo se mu věřit, měl plačtivé opice, všechno by vyzradil," kápla poprvé božskou milostivá paní továrníková.
"A chtěl prachy, musel z cesty." zabručel Kalpáč.
"A současně se vám to hodilo do příběhu, tři dobrodruzi, tři hadi, hrozba minulosti, všechno ukazuje na Indiány, navíc po té studentce jde americká tajná služba, hle jakékoliv podezření jde mimo továrnu. Zabili byste i Krtkowskiho, kdyby na to přišlo, že?"
Jaquelina Buffouixová sklopila oči.
"Se řasami to umí vskutku skvěle," projelo Nobarovi hlavou. Rychle šáhnul po papírech a předsunul je před inženýra.
"Kulda to s vámi sepíše, dbejte gramatiky, krasopisu a zarovnání do bloků."
Pak zívnul, protáhnul se a pravil k inspektorovi:
"Vyprahlo mi, jdu k Maškům na plzeň. Cinkněte Tamchyněmu, že tam budu, slíbil jsem mu příběh."
.
Reportér dorazil skoro s hodinovým zpožděním.
"Zakecal jsem si u bábinky s Xatlaxé, je rozkošná," omlouval se a oči mu horečnatě svítily.
"A už jste byl, komisaři, na serveru Tlacharny.cz? Ne? Píšou, že americký speciální letoun s Keywallem a Keyhallem na palubě se musel kvůli povětrnostním podmínkám odklonit od své trasy a..." odmlčel se Tamchyně dramaticky.
"Co a?"
"Nad deltou Amazonky zmizel!"
"Hmm." Spláchl N.N.N. osud amerických spešl agentů douškem poctivého českého piva.
"Co bude s Xatlaxé?" otázal se opatrně novinář.
"Nic na ni nemám, netrefila se a Holovičová si nestěžuje a já taky ne. Proč?"
"No, nabídl jsem ji, že by u mne mohla přespávat." Vyrazil se sebe Tamchyně a uši mu zrůžověly.
"Je aby se z vás, Tamchyně, nestal adoptivní šaman." Ušklíbnul se komisař.
"Nejlepší víno má staříček Bóchalůj," odvedl reportér řeč raději jinam. Tentokráte zrůžověly uši Nobarovi.
.
Přesně v sedm hodin zazvonil komisař Norbert Nicander Nobar s demižónkem archivního portugala u dveří Doktorčiny vily. Otevřela mu jen v zástěrce a v papučích od firmy Dolezal-Wien na znamení, že se podvoluje svému osudu.
.
Týden po těch mordech si Tamchyně vzal dovolenou a odletěl s Xatlaxé do Bazílie. Nikdo ho pak už nikdy neviděl. Škoda, mohl napsat báječný článek o tom, jak dvě velké americké firmy obchodující s balsovým dřevem, přišly na buben.
.
Krupiér Krupička byl přichycen nadstrážmistrem Koťátkem, když se pokoušel prodat Holovičové párek odpytlačených užovek. Byl asi jediný, komu nešla na nervy. A dojel na to. Napařili mu dva roky.


*** konec ***


Chystá se: Komisař Nobar kontra Jack Rozhalovač. Rezervujte si již dnes u svých knihkupců.
.
.
.
Hodnocení:
.
Cirrat:
Nachechtala jsem se dost a dost, také jsem ocenila specifickou TlusŤjoší logiku. O to víc zamrzely Haraldodablspejsoviny a vycpávka, která příběh natahovala a natahovala, až napětí umřelo celé zauzlované jako chudák Toník.

Ekyelka:
Příjemné čtení, v pravdě velmi příjemné. Místy by si zasloužilo ještě učesat a zpřehlednit, nicméně jedno z nejlepších, ne-li nejlepší.

Sikar:
PT. Co na to říct víc? Jako vždy unikátní styl, hrátky se slovy, hrátky se vším. Spisek podporuje přechodníky - rád vidím, že je autor jako jeden z mála s podobnou snahou používá dobře a s mírou. V zásadě body udílím v porovnání s ostatními texty, protože při tomto unikátním stylu mohu říct snad jen to, že si má autor krotit velká/malá písmena u přímé řeči, překlepy, chybějící slova a dablspejsy. Tentokrát v množství snad ještě větším, než jindy. Vím, že to jeho čtenáři nesou těžce, že rýpeme do tohoto, ale můžu jim vzkázat jen, že nic horšího se tomuto autorovi vytknout nedá, tak hledáme aspoň něco.
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Jedl by Cyberštamgast hadí maso? Jaké pivo se pije k hadí pečínce?
2) Na jakou odrůdu vína se specializuje staříček Bóchalůj?
3) Napište, čeho se týkala tajná přísaha v Moulin Rouge.
4) Vyberte si jednu z postav detektiffky a udělejte ilustraci.
.
.
.
Bonusy a jiná lákadla:
.
Nechť P.T. ctihodná obec čtenářská sama navrhnouti ráčí, jaký bonus by měl vyjeven býti.
/Hady na pohlednicích nemám/.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Přísahal jsem v Moulin Rouge." Tak pravil tajný rada Vandlíček.

Pr91a

1. června 2015 v 20:01 | TlusŤjoch |  ProJEKty
.
Soutěž Triumvirátu: Detektiffka na téma "Přezůvky ss sebou, pulci nesnášejí bosé nohy" http://triumvirat.cz/2015/05/zimni-spanek-2014-2015-vysledky/
Poznámka: Tento spisek podporuje znovuzavedení přechodníků do jazyka českého.

Komisař Nobar a posvátní pulci.
.
Dáma by zajisté zařvala z plných plic. Anebo by omdlela.
Krupiér Krupička však při pohledu na zkroucené tělo továrníka Buffouixe jen zlehka zesinal (byv tragédiím přivyklý z místa výkonu své pozice) a horempádem řítil se ozlomkrk na četnickou stanici.
"Krupiér Krupička," vyrazil ze sebe udýchaně, "vražda, jdu nahlásit, vraždu..."
"Krupiér? My vás tu, Krupičko, vedeme jako pytláka okaře," pravil nedůvěřivě nadstrážmistr Koťáko, řečený Ivan Ksicht pro svou bezvousou, kulatou, moravsky červeňoučkou tvářičku.
"Sakra, netahejte sem teďka lesní pych, máte tu mrtvolu jak vyšitou, já jen konám svoji občanskou povinnost, člověče, někdo si podal toho žabaře Buffouixe," rozdurdil se krupiér.
"Tož cinknu mordpartě, maj tam nového šéfa, z Práglu ho převeleli, ale je místní," vytáčel rozvážně Koťátko ciferník služebního telefonu, "...průsery s ženskejma prej..."
"Tak kdepak nám leží ten nebožtík, ať to můžu odmeldovat."
.
Komisař N.N.Nobar elegantně provlékl svých stopětadevadesát centimetrů pod policejní páskou a sklonil se nad obětí.
"No, tě pic," ulevil si nevěřícně.
Mrtvý továrník Buffouix seděl na zemi, záda opřená o plot, za rozpažené ruce připoután k plaňkám sisalovým provazem, hlavu vytrčenou směrem Polárce. Až na pestrobarevnou bederní roušku byl úplně nahý. A kolem krku jako kravatu výstředníka měl utaženého šedozeleného hada se žlutozeleným břichem.
"Uštknut? Otázal se lakonicky Nobar Doktorky.
"Ne, můj komisaři, tohle je užovka podplamatá."
"Uškrcen?"
Obličej obou ozářil fotografický blesk.
"Zatraceně, vyveďte tu novinářskou krysu," zahudroval zlostně komisař, leč s křížkem po funuse, neboť reportér Tamchyně již sám prchal se svým úlovkem do redakce.
Z trávy se zvedl technik a podával Nobarovi ve dvou prstech bačkoru, promáčenou ranní rosou.
"Ach, papuče na míru od firmy Dolezal-Wien, s iniciálami F.B... hmmm...," mručel si komisař.
"Felix Buffouix," pokusil se podlézavě o francouzský přízvuk nadstrážmistr Koťátko.
"Zjistěte mi o něm všechno, Bonifáci, i o těch trepkách," otočil se Nobar k inspektoru Kuldovi.
"Už ho můžem vodvízt?" zazíval neholený pohřební zřízenec a loknul si z termosky mátového čaje. Ten je dobrý na žaludek.
Technici odřízli sisalová pouta a přikývli, že jo.
"Na prosekturu," zavelela Doktorka. "Více po pitvě, můj komisaři, ale zardoušen nebyl."
.
Nicméně palcové titulky bulváru (mimořádné vydání) si s tím hlavu nelámaly a vyřvávaly do světa novinu, že majitel továrny na žabí speciality byl uškrcen dvoumetrovým plazem poblíž svého chovného rybníku.
"Bomba," jásal Tamchyně.
"Ještě vyšťourejte nějaké pikantnosti z jeho života, byl to Francouz, ne? Vyzpovídejte vdovu, služebnictvo, řidiče, kuchařky..." velel mu šéfredaktor, který tušil sólokapra.
"Makám, makám, dokavaď máme náskok před konkurencí, šup, šup."
.
"Ještě dva velký rumy," halasně objednával Tamchyně v hostinci "U Konvoje" skrze hustou dýmovou clonu.
"Byli jsme tři mariňáci," pravila otrhaná troska ublíženým, bolestínským hláskem alkoholiků, "já," praštila se do hrudi, "čili Milivoj Morna, nebožtík Buffouix a ten pšonek Krtkowski, Piotr Krtkowski..."
"Doprovázeli jsme tenkrát výpravu francouzskejch vědátorů po Amazonce do nitra Brazílie, jako lodníci, ochranka a lovci dohromady, Krtkowski byl i dobrej píchnirožeň, teda kuchař, však ty recepty na tu žabí žoužel sou vod něj, rozumíme, ale ten to má už taky za sebou, dostali ho prej mačetou v Caracasu..." rozvazoval tuzemák jazyk Mornovi.
"Ale ta svině mne okradla," vybuchl náhle a praštil vztekle pěstí do stolu až se i solidní dubové dřevo prohnulo a zapraštělo. Tamchyně lusknutím prstů přivolal obsluhu, aby objednal další rundu.
"Nemám přinést rovnou celou flašku?" Tázal se pikolík.
"Anebo vám za pětikilo ten jeho příběh převyprávím, všichni ho tu známe od á do zet, stejně za chvíli vytuhne a umakartový čelo vám toho moc neřekne."
Morna kalným zrakem vyčítavě těkal z pikolíka na Tamchyněho, pak rychlým pohybem uchopil redaktorovu sklínku a zvrátiv její obsah na jeden zátah do hrdla, vyrazil ze sebe napůl trucovitě a napůl chlubně:
"Ale o žabí princezně-kněžce jsem nikdy ani nemuk, to by mi ani ta květovaná rouška nepomohla. Víte prd, víte prd, co se stalo, víte prd, co jsem učinil," zamumlal a potácivým krokem odvrávoral k toaletám, lhostejno mu ku kterým.
"Tak co bude s tím pětikilem, vašnosto? Mám tu frmol..."
Tamchyně mrknul na své zlaté hodinky a pak vytáhl s gestem španělského granda tisícikorunovou bankovku, řka:
"Tak spusťte, rychle a stručně, musím stihnout večerní vydání."
.
"Zjistili jsme, komu patří jedny otisky z tý užovky," zadýchaně hlásil technik komisaři Nobarovi, jedva tento nastoupil ráno šichtu.
"Jakási Jasmína Holovičová, trestána za krádeže kuřat a laboratorních myší..."
"Myší?" Podivil se komisař.
"Pracuje jako krotitelka hadů na volné noze."
"Víme kde?"
"Inspektor Kulda se po tom už pídí, sedí u netu a hryže tužku. A objednávka na ty papuče šla z Buffouixova kompu."
"Pitevní zpráva, můj komisaři," zahlaholil stříbrnými zvonky Doktorčin alt.
Norbert Nicander Nobar se otočil k příchozí a netrpělivě jí skoro vytrhnul list ruky.
Doktorce zajiskřilo rošťácky v malachitových zorničkách.
"Nu ano, otráven. Šípovým jedem. A četl jste už Rumraj? Tamchyně se nám rozepsal. Neprobereme to u kafíčka ?"
Nobar jí galantně nabídl rámě a zamířil s ní do policejní kantýny, překvapivě útulné.
.
" ...a jednou se Buffouixe opil s tím indiánským bojovníkem, zmizeli pak na dva dny hluboko v džungli, léčit si prý kocovinu a pak je měl. Ty pulce. V pětilitrové lahvi od znojemských okurek. Tu sebral Krtowskimu v kuchyni..." předčítala Doktorka z bulvárního plátku.
"Že by v tom mordu jeli Indiáni?" kroutil hlavou N.N.N.
"To roushodne," ozvalo se dvojhlasně špatnou češtinou.
Dva muži v černém přistoupili ke komisařově stolku.
"Spešl agent Keywall."
"Spešl agent Keyhall."
A legitimovali se.
Jako další dorazil inspektor Kulda.
"Mám adresu tý Holovičový. Je tady, ve městě, přímo na rynku, můj komisaři," hlásil a podával komisařovi pestrobarevný leták ještě teplý z tiskárny.
"Cirkus Krtkowski?" Zahřměl Nobar. "Běžte, Bonifáci, a předveďte mi je k výslechu na třetí hodinu, tu krotitelku i majitele toho cirkusu, pánové půjdou s vámi, vaše angličtina je lepší té mojí."
Vypakovav tak narušitele kofíbrejku, věnoval se opětně komisař lahodnému moku, sličné Doktorce, temným myšlenkách a bulvárnímu plátku. Byl to trochu flákač, chaotik a romantik.
"Zjistíte mi víc o tom jedu, Doktorko?"
"Jistě, můj komisaři. A vy?"
"Mrknu se ještě jednou na místo činu," zabručel Nobar. "A stavím se u bábinky, abych si vyčistil hlavu," dodal v duchu.
.
"Uvařila jsem ti gulášek z ryzců, Bertíku, jak ho máš rád, ráno jsem je nasbírala. Jsem ráda, že seš z tej Prahy zase doma."
Říkala mu Bertíku, Norbert jí připadalo příliš měšťácké, ba i to prostřední jméno Nicander po slavném starořeckém básníkovi z Colophonu neměla ráda, ale nic naplat, nebožka kmotra, dej jí pánbů věčnou slávu, na něm trvala.
"Včera z večera padaly na Okrouhlíku žáby z nebe, to pak rostou ostošest."
"Řekni mi, babi, něco o tom Buffouixovi, léta jsem tu nebyl." zažadonil s plnou pusou komisař mlaskavě.
"No, ty pozemky patřily Mornovi, zdědil je po svém otci, znal´s přece starýho statkáře Mornu? A když se ti dva vykutálenci vrátili z Ameriky, tak ještě odkoupili Vopičkůj rybník, jo, vod toho nabručenýho Vopičky, co´s mu chodil na ryngle, a začali pěstovat ty vobojživelníky, továrnu na žabí konzervy postavili, ale pak Morna začal chlastat jako duha, prý se něčeho bojí, ten Francouz ho právníma kličkama připravil o pozemky a prej i vo podíl na tej továrně, nu, a Mornovi zbyla jen ta kuča u lesa a voči pro pláč."
Komisař pečlivě vytřel talíř chleba, funivě se zvedl od stolu a zamumlav slova díků, rozloučil se s bábinkou pocelem na čelo.
"Prachy, no jistě, druhý nejčastější motiv vražd, je na čase podívat se na toho Mornu, i když ta rafinovanost mordu nevypadá na vypitej mozek," rotovalo mu hlavou, když úzkými lesními stezkami mířil k alkoholikově chatrči.
Kostelní zvony odbily poledne a sotva jejich zvuk odezněl, rozhostilo se hvozdem tíživé ticho.
A pak se ozvalo žabí zaskřehotání. Znělo nejen zlověstně, ale byla z něj cítiti i jakási melodie tklivá, pohřební.
Nobar, aniž by se zdržoval zaklepáním, rozrazil chatrné dveře Mornova slumu.
"Chyba, měl jsem ho vyslechnout už včera," vyčítal si komisař nad mrtvým tělem zpustlého notorika a jal se vyťukávat zásahovku.
.
"Stejný modus operandi, jenom ty papuče mají iniciály E.M."
"Emanuel Morna," zabručel nadstrážmistr Koťátko.
N.N.N. se podíval na hodinky.
"Vezmu si vaše auto, strážmistře, jedu k výslechu, pošlu vám sem Bonifáce, zatím to tu zajistěte."
.
"Amíci chtěj prověřit všechny latinskoamerické studenty," meldoval inspektor Kulda Nobarovi. "Zadržení čekaj na céčku a já razim na toho Mornu..."
.
"Budu si stěžovat," soptil Krtkowski poměrně slušnou češtinou. "Jsem majitelem počestného, chvalně známého cirkusu..."
"Kde jste byl včera mezi osmou a devátou ranní?" Uťal ho důrazně komisař, rozkládaje před něj sadu zvětšenin zavražděného Buffouixe.
Majitel cirkusu zmlknul.
"A vy," otočil se N.N.N. na krotitelku hadů, "poznáváte to?"
"Co?"
"Toho hada."
"Ježíšmária, to je přece můj Toník," zakvílela Holovičová. "Co se ho jen nahledala. A ztratil se mi i Bobík a Karlík, to je ten největší..."
"Proč jste přijel zrovna sem?" Houkl Nobar na Krtkowského v mistrné aplikaci Zippovy methody dvojvýslechu.
"Navštívit staré kamarády."
"Abyste je pomordoval? Buffouixe i Mornu? Šlohli vám žabí recepty, ne?"
"Jakže? I Morna?" vytřeštil oči Krtkowski. "Povězte, i on měl ty papuče vod Dolezal-Wien?"
Komisař přikývnul, Holovičová se pokřižovala a Krtkowski zbledl.
"Měkká noha, tak tomu říkají Indiáni, neodvratný osud."
"A hadů se též ztratilo tré..." zaúpěla melodrameticky Holovičová. Ta baba šla komisaři na nervy.
"Někdo po vás jde? Ostatně, Krtkowski, vy už údajně máte být mrtvý, ne? Co je pravda z toho co se o tom vašem triumvirátu píše v Rumraji?"
"Nemáte doutník?" Zažadonil majitel cirkusu.
"Nejlépe brazilský, ne?" Ušklíbl se ironicky N.N.N. "Spusťte, člověče, jste podezřelý z dvojnásobný vraždy!"
"Buffouix skutečně ukradl ty posvátný pulce a taky dvě rituální bederní roušky, jednu dal Mornovi, ale asi moc nefungujou. Ti Indiáni je dostali, na to dám krk. Určitě po nás jdou, zmizí-li posvátní pulci, je princezna kněžka obětována velkému hadovi."
"To vám mám věřit? Tak znovu, kde jste byl včera mezi osmou a devátou?"
"Na úřadu, vyřizovat povolení.."
"Kecy, včera byla středa, před desátou tam nikdo není!" Zarazil ho komisař drsně.
"A vy?" houknul na Holovičovou. Krotitelka hadů s sebou trhla jako by ji uštknul. Hlava jí poskočila. Bohatý drdol se uvolnil a z vlasů vypadla na stůl indiánská šipka.
"Služba!" Zařval N.N.N.
"Oba jsou předběžně zadržení. Tu šipku do laborky."
.
"Pátá," zakručelo Nobarovi v břiše. Vytočil doktorku a pozval ji na večeři, jak už to na okresních městech chodí. Protokol napíše zítra; nesnášel protokoly, jejich odstavce a formátování... Anebo to přehodí na Kuldu.
.
"Zkusím ty žabí stehýnka a pulce v aspiku s křenovou omáčkou, štimuje to s případem," zavřel komisař desky s jídelním lístkem a tázavě se otočil na Doktorku.
"Já zůstanu u jehněčího, můj komisaři, užovky tu nevedou."
"Budu se muset mrknout do té továrny, klíč k řešení je tam nebo v chovném rybníku."
"Gůglila jsem ty žáby, co z nich pochází ten jed, zajímavé, například jed pralesničky barvířské používají Tupinambové k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného.
"Probůh, doufám, že se to nedozví místní komunita punkerů."
"Narazila jsem při tom na bájné rituály kmene Pu'a'ujubaj, kde šaman Beelzebufo z posvátného pulce stvoří princeznu kněžku."
"Stvoří?"
"No, ten článek je ve staré portugalštině, možná se tomu aktu dá říkat i jinak. Ale v podstatě má Krtkowski pravdu, když kněžka selže, je obětována hadu, úplně nahá, jen v bílých, hebkých mokasínech na znamení, že se svému osudu podvoluje. Naopak suknice šamanova hada odpuzuje. Kmen pak tře bídu s nouzí, dokud se nezrodí nová princezna. Copak, můj, komisaři, snad vám pulec nezaskočil?"
Brunátný N.N.N. jen beze slov vidličkou ukázal k vedlejšímu stolku, kde tiše jako pěna seděl redaktor Tamchyně s notebookem v klíně. A to ještě nevěděl, že iniciativní novinář intervjůoval ty Američany. A že mu říkali Nou bar.
.
Ráno tlačil komisaře žaludek.
"Ti pulci mi zjevně nesedli," brumlal si po vousy. Pak zavolal inspektoru Kuldovi:
"Jedu do Buffouixovy továrny, Bonifáci, vyslechněte znovu ty cirkusáky a sepište protokol."
"Provedu, můj komisaři. Mimochodem, amíci to tu už zabalili, zatkli jednu brazilskou studentku, prý Pu'a'ujubajku, teď jedou na letiště."
"Oni tu mohli zatýkat? Kdo jim, dal, sakra, povolení?" rozdurdil se N.N.N. a žáby v žaludku se zase ozvaly.
"Použili ministerskou výjimku. Vnitřní záležitosti. Beelzebufo byl spící US agent."
"Byl?"
"Byl, je mrtvej, prej ho má na svědomí ta Pu'a'ujubajka, poznali ji podle oranžovejch vlasů, či co. Parádní sousto pro Rumraj, Tamchyně by zasloužil rozčtvrtit."
"Klid, Bonifáci, nevěřím, že ty dva má na svědomí ona, možná začínám být pověrčivý, ale Pu'a'ujubajku, by ta posvátná rouška zastavila, jak říkám, zmáčkněte znovu ty cirkusáky, tiskové prohlášení připravím navečer."
"Doktorka mi s tím třeba pomůže," zasnil se v duchu a vyrazil k Buffouixově továrně.
.
"Ti vrátní, jsou snad všude stejní," pomyslel si Nobar při pohledu na nerudnou, neholenou postavu s promaštěnou čepicí se štítkem.
"Musím zavolat provozního, samotnýho vás tam nepustím," mrmlal portýr důležitě poté, co důkladně prozkoumal komisařův služební odznak.
"Kalpáč, inženýr Kalpáč" představil se menežer nového typu. "Pojďte, dál. Tady si vezměte helmu, ano, trvám na tom, bezpečnostní předpisy platí pro všechny, ano, já to teď tady všechno řídím, Žakelína, tedy paní továrníková, mne tím pověřila, nemůžeme si dovolit výpadek exportu," mlel jako kafemlejnek.
"Chci vidět Buffouixovu laboratoř."
"Tudy," udal Kalpáč směr a vyrazil přes provozní halu. Dělníci u pásu jeli jako fretky.
Vonělo to tu chmelovinou.
"Ano, dneska děláme žáby v pivním těstíčku, export do Bavorska," chlubil se provozní. "Už tam budeme, je to konci této chodby."
Těžké kovové dveře se odemykaly dvěma klíči, okna laboratoře hyzdily masivní mříže, někdo si tady vskutku potrpěl na bezpečnost.
"Neměl továrník Buffouix nějaké nepřátele?"
"O nikom nevím," odpověděl úkosem Kalpáč. "Otevřu okno, komisaři, jestli dovolíte."
Nobar přikývnul a rozhlídnul se po místnosti. Na čestném místě jako tenisová trofej skvěla se pětilitrová láhev od okurek.
"Základ Buffouixova chovu?"
"Kdeže, na maso se pěstují skokani a kuňky, pralesničky měl..." zasekl se inženýr uprostřed věty a vytřeštěně ukazoval do kouta. Ohromné akvárium bylo vypuštěné a zelo prázdnotou jak peněženka před výplatou. A na laboratorním kachlovém stole na improvizovaném roštu nad bunsenovým kahanem truchlivě visela spálená mrtvolka žluté žabky.
"Tak indiáni získávají šípový jed, co?" Zašklebil se N.N.N na rozklepaného Kalpáče.
"Kdo má ještě klíče od laboratoře?" Dorážel dál komisař, krouže kol něj jako žralok, jen kousnout.
"Žak..., paní továrníková, jinak nikdo, myslím," soukal ze sebe provozní, potě se.
Nobar, ač kolohnát, měl překvapivě rychlé pohyby. Koutkem oka zahlédl v okně stín a jeho instinkt mu zavelel:
"K zemi!"
V nádherném kotoulu plavmo strhl komisař s sebou ztupachovatělého inženýra. Šipka zabodla se do učebnice akvaristiky. Nobar vytrhl služební zbraň a připlížil se oknu. Zahlédl však už jen nejasnou postavu, která se dlouhým skokem vrhla do rybníka a zmizela v rákosí.
Komisař vyrazil ke dveřím a prudce je rozrazil. Hned za prahem klopýtl o dělníka v bílém plášti, kterého srážka připravila o špatně připnutou helmu, paruku i brýle.
"Sakra, Tamchyně, zase nasloucháte za dveřmi? No, alespoň nemusím mít večer to prohlášení, je jasný, že ten vrah stálé svobodně pobíhá naším městem, doufám, že to tak zveřejníte. A klidně si vyfoťte tu ugrilovanou žábu. Nu, pojďte, ale na nic nesahejte, já volám techniky. Ten střelec už je stejně v čoudu."
Redaktor rychle vytasil fotoaparát a šel na to. Lokty se festovně opřel o desku stolu, aby to neměl mázlé. Něco cvaklo a na světlo vyjel tajný šuplík. Nobar opět uplatnil své rychlé reflexy a než bys řekl švec, zmocnil se obsahu.
"Odevzdejte mi své klíče od laboratoře, pane inženýre, a dojděte pro paní továrníkovou, ať mi přinese ty svoje."
"Tajemství šuplíku." Poznamenal si Tamchyně a vyblejsknuv komisaře, spakoval se.
Akorát se mezi dveřmi minul s partou techniků, která si ho - jen tak pro radost - zdigitalizovala služebními mobily.
"Hlavně to akvárko, mládenci, a bacha na tu šipku," velel N.N.N.
Dorazil Kalpáč s milostivou paní továrníkovou.
"Jaquelina Buffouixová," představila se usměvavě s mazlivě šišlavým francouzským přízvukem.
"Pěkná tvářička," pomyslel si komisař. "Pro tu by byl člověk schopen udělat mnohé..."
Natáhl ruka a vdova mu do ní koketně vtiskla klíče od laboratoře.
"Neměl váš muž nepřátele?"
"Nikoliv, monsieur commissaire, byl to zlatá člověk."
Inženýr Kalpáč nervózně přeslapoval:
"Pane, komisaři, ona se nesmí rozčilovat, doktor jí to zakázal, měla by se vrátit na lůžko."
"No tak ji tam doprovoďte, ale počítejte s tím, že vás oba ještě vyslechnu," pravil mimoděk dvojsmyslně Nobar. V kapse mu zavibroval mobil. Esemeska od Doktorky, že má už pitevní protokol nebožtíka Morny a že by mu ji předala v kantýně.
"Za půl hoďky jsem tam," vyťukal a jeho duše se zatetelila slastným pocitem. Cestou zavolal inspektoru Kuldovi:
"Ty dva estrádní umělce můžete pustit, ale nasaďte na ně sledovačku."
.
Z profilu vypadala nadpozemsky krásně. Doktorka seděla na šálkem kafe s výrazem, který by cynik Kulda definoval jako "doblba". Nobarův příchod jí rozproudil krev.
"Dobré poledne, můj komisaři," přivítala ho a podala mu složky.
"Všecičko stejné jako u Buffouixe... A jak jste dopadl v té továrně?"
"Mohla jste mít další přírůstek do pitevny!" Vylíčil jí komisař události v laboratoři.
"Akorát nevím, komu z nás ta šipka byla určena, jestli Kalpáčovi nebo mně," uvažoval N.N.N a potěšila ho obava o svou osobu, kterou vyčetl z Doktorčiných očí. Aby to zlehčil, vytasil se komisař s narážkou na Tamchyněho:
"Myslel jsem si že v přestrojení pracují brakoví detektivové, nikoli seriózní novináři."
"A co bylo v tom šuplíku?" naklonila se k němu Doktorka. N.N.N. šáhnul do kapsy
a vytáhnul ápětkový sešit v brčálově zelených deskách.
"Laboratorní deník. Ještě jsem to nečetl."
Přisunula se k němu blíž lenivě pružným pohybem zvědavé kočky.
"Chemie, samá chemie, uf, kyselina deoxyribonukleová, polynukleotidové řetěze, fosfodiesterové vazeby...," sakroval nešťastně Nobar.
"Půjčte mi to, můj komisaři, udělám vám z toho výtah s objasňujícími poznámkami," nabídla se Doktorka.
"Tak to vás za to zvu dnes večer do vinárny na modrého portugala," ožil N.N.N.
"Dneska nemohu, mám trojhodinovku bojového umění."
Komisař zklamaně zaklapnul desky a podal sešit Doktorce.
"Netruchlete, můj komisaři, kupte sedmičku toho vína a přijďte na sedmou ke mně zítra na večeři, sehnala jsem prima recepty na skokany od Vietnamců v tržnici, ten portugal se k nim bude výborně hodit. Ale teď už musím fakt letět."
Zvedla se od stolu, poslala mu rozpustile vzdušný polibek a s grácií horské pumy vykráčela z kantýny. Osamnivší komisař si poručil ještě jednoho turka a jal se čárati inkoustovkou do svého notesu časové osy. Náhodný čtenář by v nich s trochou fantasie mohl vidět srdíčka. Koneckonců i tak se dá zakreslit motiv.
.
Na oběd si Nobar zaskočil s inspektorem Kuldou k Maškům na kančí guláš v akci.
"Zjistěte mi všechno o inženýrovi Kalpáčovi, jeví se mi podezřele, i když na druhou stranu ta šipka asi mířila na něj, zítra zmáčkneme i tu vdovu. Já ještě zajdu k rybníkům jestli tam po tom střelci přece jenom nezbyla nějaká stopa."
"Kecá," pomyslel si závistivě Kulda. "Určitě půjde k bábince na borůvkové lívance."
.
U rybníků nenašel Nobar zhola nic. Odebral se tedy, jak inspektor správně předvídal, k bábince. I ty lívance se servírovaly, byť s povidlím.
Po chutném zákusku rozvalil se ztěžka komisař na kanapi, víčka mu klesala a klesala, až Nobar skončil v náručí Morfeově. Zdálo se mu o Žabím bratrstvu od Wallaceho, o Doktorce, o skautech, o uzlech a o mistrovství světa v šipkách. Vzbudila ho až textová zpráva.
"On to dokázal, stvořil ji," psala Doktorka.
Nobar bleskem nažhavil telefon.
"Jak vypadá?" Ptal se nedočkavě.
"Bude jí kolem dvaceti. Kůže bledá, zelenkavá, chůze kolébavá, můj komisaři."
"Dal by se sestavit její psychologický profil? Dokázala by vraždit?" dorážel netrpělivě.
"Možná je trochou nafoukaná, jak už mladé žáby bývají, ale tahle mordovat, můj komisaři, ne, to by asi nedokázala. A navíc ti hadi, těch by se nedotkla ani dvoumetrovým bambusem... Jinak, v tom laboratorním deníku jsou i tajné záznamy, vypadá to jako vzorce, ale je to taková skautská šifra..."
"Aha, proto se mi zdálo o těch vyznavačích lilie."
"Cože, můj komisaři?"
"Nic, pokračujte."
"Píše se tam o lovecké dače na Okrouhlíku, kde ji učil češtině, dobrým mravům, stolování a odzeleňoval ji. A pár citací z Jiřího Stanislava Gutha Jarkovského..."
"Počkejte, Okrouhlík, to je tam, co padaly ty žáby z nebe," zarazil ji N.N.N. a ozubená kolečka případu do sebe začala zapadat. Nobarův mozek si vizualizoval vnitřnosti starých cibulí, která jeho děd hodinář s láskou čistil. Komisař zřetelně slyšel cvakot natahovaného péra a měl jasno.
"Díky, Doktorko, velmi jste mi pomohla," ukončil hovor a zkontrolovav zásobník ve své služební zbrani, vyrazil k Okrouhlíku. Aniž by zavolal posily. Byl prostě silný individualista. Už odmalička, jak by potvrdila jeho bábinka.
.
Nobar zvládl cestu na Okrouhlík za slabou čtvrthodinku. Vzduch opojně voněl jehličím a smolou. Roubená lovecká chata švýcarského stylu přisedala zadní stěnou k pískovcové skále. Rozkošné hnízdečko lásky. Komisař ji obkroužil tiše lehkým přikrčeným walkingem profesionálního houbaře. Skrze verandu přikradl se po špičkách až ke dveřím. Snažil se potlačit tlukot srdce. Jeho dlouhé prsty, které by mu kdejaký houslista záviděl, zručně ohmatávaly zámek. Jen jeden západ.
"To půjde," ujišťoval sám sebe a připravil si svůj oblíbený šperhák nula-nula-sedm.
"Jako Bond, James Bond," zašeptal si. Zámek cvaknul a N.N.N. vniknul vláčně dovnitř jako lasice do kurníku.
Žabí princezna ležela na žlutém otomanu a chrápala. Fakt chrápala, jako ten senilní policejní rada, blahé paměti, vždycky po obědě. Komisař přiskočil a nasadil spící krasavici želízka.
Dívka proloupla oči a hodila na Nobara nenávistný pohled. Ten mlčky obhlížel místnost pátravým zrakem zkušeného policejního ohaře. Pak hmátnul za almaru a vytáhl odtud vyřezávanou turistickou špacírku.
"No jistě, už od dob Mackie Messera skrývají hůlky mnohá tajemství, že? I jako foukačka se dají použít, není-liž pravda, dámo? Ale je docela těžká, blbě se míří, co? A kdepak máme šipky?"
Vzdorovitě vytrčila bradu a mlčela. Ticho, které vyplňovalo útulnou místnost, bylo náhle přerváno drsným varovným pokřikem sojky. Komisař se skokem přilepil k futrům. Jeho prsty obemkly pažbu služební zbraně, až klouby zbělaly. Dveře se pomalinku otvíraly a osoba v kápi se prosmýkla do místnosti.
"No vida," zahlaholil Nobar ulehčeně. "Kam čert nemůže, nastrčí investigativního novináře. Co tu, sakra, Tamchyně, chcete?"
"To je vrah?" Vydechl novinář, ukazuje prstem na spoutanou krásku.
"Tou špacírkovou foukačkou se trefuje mizerně," pravil Nobar mnohoznačně.
"Proč Holovičovou?" Vybafl pak nenadále na žabí kněžku.
"Ta baba mi chodit na nervy," odpověděla dívka.
"Ale bum enem do drdóla," dodala cynicky. Tamchyně ji hltal.
"Tak na nervy, jo? Kecy! Myslela jste si, že má prsty v Buffouixově vraždě."
"Zaklínačka hadů, tfuj!" odplivla si kněžka štítivě. Tachnyně ji hltal čím dál, tím víc.
"A co když to byla ta brazilská študentka? Copak tady asi pohledávala? Když sejmula šamana, tak proč ne Mornu s Buffouixem?" nadhodil N.N.N.
"Xaymé? Komisar, ty neznat Xaymé."
Nobar popošel ku krbu a usadil se do houpacího křesla. Tamchyně spokojil se se štokrletem. Oba vytáhli své notesy a pravili unisono:
"Tak povídejte!"
"Tamchyně, řekněte mi, proč vás vlastně odtud nevykopu? Jak jste se sem vůbec dostal?"
"Prozradil mi to indický sluha té vdovy, bývalý fakír," zazubil se novinář.
"O téhle chajdičce i o této krasavici. Mluvili jsme sanskrtem, byl potěšen ten snědý chlapík, ba i mne pohostil, kundalí anna, povídal, to je něco jako provázkový pokrm," dodal chlubně.
Nobar pozdvihl obočí. Další kolečko zapadlo. V komisařově mysli začal se líhnout plán jak z šestákových románů; Clifton, Tom Shark a tahle parta.
"Poslyšte, Tamchyně, mám pro vás návrh. Vy teď vyrazíte do redakce a zítra bude na titulní stránce Rumraje palcovými titulky, že komisař Norbert Nicander Nobar v sebeobraně zastřelil kněžku posvátných pulců, byv napaden foukačkou. A kolpoltéři nechť to vyřvávají před vilou továrníka Buffouixe a před cikusem Krtkowski. A tím sanskrtem se klidně pochlubte."
"Vy ji chcete...," polkl nasucho Tamchyně.
"Vy mne chcete...," vyjekla zadržená.
"Ne, vás si schovám u babičky v kamrlíku a vy mi povíte o té Xaymé," ušklíbnul se Nobar na kněžku.
"Nu, Tamchyně?
"Ale dostanu pak exkluzivně celý příběh? A mohu si vyfotit tu špacírku?"
"O.K.; a mimochodem, kde prodávají ve městě nejlepší víno?"
"Pulce my brát s sebou, však?" Pohodila hlavou kněžka směrem ku kanystru u lednice.
Komisař kývnul na souhlas, pak ještě rozesemeskoval svému týmu úkoly na zítřek a podivná trojice opustila daču.
.
Pokračování příště v článku http://tlustjoch.blog.cz/1506/pr91b
.
Komentáře laskavě zanechávejte tam.