"Rozbil jsem mu hlavu šutrem a od té doby se tak nějak známe" (VENCA DG)

Pr92

13. října 2015 v 12:12 | TlusŤjoch |  ProJEKty
.
Zadání Triumvirátu bylo BONDOVKA a téma pára. Myslím, neboť jejich stránky tak nějak přestaly fungovat.
Off šem, díky gejtsovinám byl můj příspěvek ve wordovském dokumentu prý nedešifrovatelný, cituji:

Zdravím!

Musím se Ti velmi a převelice omluvit, protože tím, že jsem neotvírala soubory hned, jak přišly, jsem nezjistila, že Tvůj příspěvek obsahuje takovou chybu, kterou se nám nepovedlo rozkódovat ani po několika hodinách úsilí asi šesti lidí. Bohužel jsme Tě tedy nemohli obodovat a zařadit do soutěže, což nás všechny svorně převelice mrzí, protože Tě čteme rádi.

Pokud budeš chtít, pošli opravený soubor, a pošleme Ti obratem alespoň komentáře.

Tož ho vymetám sem - v plen P.T. ctihodné obci čtenářské (komentáře kvitovány s povděkem):


TLUSŤJOCH: PARTIE NA VLTAVĚ.



"Proud," představovával jsem se kdysi, "Tom Proud. Česky Hrdý, anglicky Stream." Zvláštní K.u.K. emisar pro Balkán
a zbytek světa.[1]
Kdeže ty loňské sněhy jsou, teď jsem starý, anonymní penzista, nu, nicméně ještě štramák, jak by jistě potvrdily baletky Vídeňského divadla. Ale i Vídni, tomu klenotu na modrém Dunaji jsem dal vale a usadil se v Praze v Podskalí. Můj život má teď pevný řád, každé ráno mi můj domácí lékař Dr. No podá sklenici vody s celaskonem a s neotřelým vtipem: "Protřepat - nemíchat". Dopoledne bez ohledu na počasí si pošpacíruju Podolím, na oběd se stavím u Kalendů. Trochu nudné na agenta s předčíslím nula-nula (povolení zabíjet), že? Proto si každý čtvrtek zajdu na parník. Fascinuje mne pára.

Je 19. května roku 1898 a na palubě parolodi >>František Josef I<< mi servírují kávu v karlovarském porculánu, jak to mám rád. Šibalsky se usmívám na sličnou servírku a ona, zdá se, můj úsměv opětuje. Káva však chutná poněkud mdle, snad nenakupují u Žida, proboha? Ne, kávou to není, signalizují mi mé agentské instinkty, do dobré meinlovky kdosi cosi nepěkného přimíchal. Jed nebo uspávadlo. Odložil jsem šálek a předstíraje ospalost, zakryl jsem si hlavu novinami
>>Glück auf! Prag<< tak šikovně, aby mi nebylo vidět do obličeje. Zpoza tiskoviny mohl jsem sledovat nenápadně pohyb na palubě. Vychrtlou postavu v pumpkách s nechutně umolousanou hliněnou dýmkou jsem identifikoval ihned. Srbský anarchista Miodrag Gljubič! Kradmým krokem se vplížil do kabinky číslo sedm. Nepobyl tam dlouho, tak dvě - tři minutky
a zase vylezl ven, ruce v kapsách. Pohvizduje si, zmizel v podpalubí.

Odložil jsem >>Glück auf! Prag<<[2] a pomocí paklíče (ano, z nostalgie vždycky s sebou nosím paklíč ve svém saku, které speciálně pro mne ušil sám master Q) jsem se vnutil do dveří VII. Elegantně jsem uhnul letící váze s pugétem růží
a zpacifikoval vrhačku na čalouněné sedačce, svázav ji šňůrou od rozkošného růžového župánku.

"Hleďme, baronka V. von V. (Faufonfau)." Konstatoval jsem potěšeně. Poněkud zestárla od té doby, co se mne pokusila utopit v Bosporu[3].
"Copak tu chtěl milený Miograg?" Pustil jsem se rovnou do výslechu.
Zpupně mlčela. Měla však jednu slabost. Nepříčetně se bála pavouků. Už jsem se hodlal vydat se na toalety nějakého členovce ulovit, když tu dveře vrzly v pantu a jakýsi hřmotný chlap jako velká voda vtrhl dovnitř.
"Ty couro jedna!" Řval, až mu žíly na krku naběhly, kroutíce se jako užovky obojkové.
Toho jsem neznal, ale budou s ním asi problémy. Zkusil jsem to však nejdřív po dobrém:
"Proud. Tom Proud!" A napřáhl jsem ruku. Chvíli třeštil oči na mne, chvíli na spoutanou Faufonfau, pak zase na mne, ale nakonec mi, evidentně zmaten, stiskl pravici:
"Inženýr Jáchym Kleinhampel."
A byl jsem doma:
"Vynálezce parního děla."

Potěšilo ho to, ale vzápětí se jeho oduševnělá tvář stáhla do zlostné grimasy:
"Ale ten trotl, ministr války, ho odmítl zavést do výzbroje rakousko-uherské armády."
"A ona?"
"Vlísala se ke mně do vily po plese techniků a udělala si duplikát klíčů od arsenálu, kde byl deponován prototyp.
A dneska ráno mi z psacího stolu ukradla tlakovací tabulky a rukověť pro nabíječe a střelce. Dělo pryč, tabulky pryč! Průšvih! To bude průšvih! To dělo je někde tady!" Sípal Kleinhampel, až mu šla od úst pěna. Poměrně nechutné. A manuály už má Miodrag.

Vyběhl jsem na palubu, paroloď se pomalu stáčela k Palackému nábřeží. Hodil jsem pohled ku Hradu. Vlála na něm žlutočerná vlajka s říšskou orlicí. Císař jest přítomen. Starej Procházka, jak jsme mu říkali, by mne jistě pověřil případem ukradeného parního děla, kdyby o tom věděl, blesklo mi hlavou.
"Kolik času je třeba, aby byl váš kanón natlakován tak, aby projektil jím vypálený zasáhl hradní nádvoří?" Houknul jsem na Kleinhampela, který vykukoval z futer.
"Šest minut, dvacet osm sekund." Zkalkuloval pomocí logaritmického pravítka.
"Hlídejte baronku," zavelel jsem, "já se postarám o zbytek."

Odbočkou vpravo jsem ladně překonal zábradlí a po schůdcích seběhl do podpalubí. Hned v první chodbičce jsem se srazil
s mladou dívkou, podle zástěry to musela být kuchařka. Srdnatá kuchařka, dodal jsem v duchu, neboť ani nevykřikla, jen si mne zvědavě prohlížela.

"Znám vás pane," vyhrkla pak, zapýřivši se. "Krmíváte na Vyšehradě veverky."
"Kudy do kotelny?" Otázal jsem se poněkud břitčeji, než jsem chtěl.
"Napravo, nalevo a jste tam."

Využil jsem hluku spouštěné kotvy a hbitě zapracoval opět paklíčem. Průlez ani nezavrzal, patrně byl dobře naolejován. Překročil jsem dva svázané topiče a levým hákem nekompromisně poslal proradného anarchistu Gljubiče do Morfeova náručí.

Manuál pro střelce ležel na podlaze otevřen na stránce se subkapitolou "Míření". Zběsile jsem zalistoval brožurou. Inženýr Kleinhampel to naštěstí psal dosti polopaticky, však to taky bylo určeno pro rakouské poddůstojníky. Vtom jsem ucítil na zádech chladný kov krátké hlavně. Dámská zbraň.

"Ošálila jste ho, že, hraběnko?"
"Zastřelila," konstatovala chladně Faufonfau a po očku zkontrolovala zamíření parního děla.
"Dvě minuty, 15 sekund, už to nic nezastaví. Pryč s monarchií! Vivat Bosna!" vykřikovala fanaticky.

Spletla se. Nepočítala s válečkem na nudle. Ta milená kuchařinka jím křísla baronku po hlavě, jen to zadunělo.
"Veverky by smutnily," špitla spiklenecky a mrkla.

Vyloviv ze saka obuvnický knejp[4] (díky, pane Q), hodil jsem jej kuchařce, aby osvobodila ty dva topiče. Sám jsem se vrhnul ku kanónu. Faufonfau měla pravdu, podle příručky v tomto stádiu už nešlo výstřelu zabránit. Chtěl jsem hlaveň odklonit na Petřín, leč marně. Gljubič ji zaaretoval a strhnul závit.

"Čtyřicet osm sekund!" odpočítával můj zmučený mozek.

Pohotová kuchařka vymlátila válečkem na nudle sklo kulatého lodního okénka a oba topiči se jeden po druhém vrhli do kalných vod vltavských.

"Zaplať pánbů za manuálové apendixy; je to tam - dělo má autodestrukční šoupátko! Kleinhampel byl génius." Zajásal jsem. Bleskově přehodiv malou nenápadnou páčku na lafetě kanonu do pozice >>ZAPNUTO<<, velel jsem kuchařince vyskočit a sám jsem ji následoval. Šipky do hlubin umím dokonale, ba i sám sokolský bratr nátělník[5] župy pražské by mi záviděl.

Byli jsme s kuchařkou na čtvrt cesty ke Střeleckému ostrovu (jaká ironie), když to bouchlo. Parník >>František Josef I<< šel ke dnu, avšak stařičký mocnář byl zachován.

Samozřejmě, že se to ututlalo, >>Glück auf! Prag<< psal dramaticky o výbuchu kotle, zapříčiněného nekvalitním koksem;
o Bosně a parodělu ani čárka.

Jsem rád, že stále nepatřím do starého železa. Neboť přede mnou stojí další mise, jakýsi troufalý pražský radní nechal umístit do vyšehradského parku cedulky s nápisem "Krmení veverek se pod pokutou zapovídá!".



[1] Zbytek světa jsem dělal převážně pro Anglány pod krycím jménem James Bond (pozn. autora).
[2]Glück auf! - něm. zdařbůh (pozn. překladatele).
[3] Blíže viz Ian Fleming "Krize bosporsko-dardanelská" (pozn. nakladatele).
[4]Knejp - zakřivený obuvnický nůž užívaný k hrubému ořezávání spodkových dílců, zde k rozřezávání pout (pozn. autora).
[5] Bratr nátělník - posměšné pojmenovaní sokolských bratrů náčelníků (pozn. překladatele /též Jagova\Viz LJC http://www.lojzojago.eu/\/).

.
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednic)
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Co víte o firmě Ruston & spol?
2) Kdo to byl František Dittrich?
3) Přežila Faufonfau výbuch?
4) Rozveďte, co se stalo s úředníkem, který nechal vyrobit cedulky s nápisem "Krmení veverek se pod pokutou zapovídá!".
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 13. října 2015 v 20:17 | Reagovat

Poctivo som precital, ale nez budem komentovat otazka: Kde su tie cislovane podciarniky, vysvetlivky?

Prva kritika: Trochu malo ta para pari, ale inac super.

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 13. října 2015 v 20:23 | Reagovat

Beriem späť, ale niečo naozaj nefungovalo. Uť sa zjavili aj vysvetlivky a otázky, tak môžem začať znova...

3) Samouzrejme, že V. von V musela prežit, ináč by sa zle pokračovalo v prípadnom pokračovnaní.

4) Úradník bol povýšený vo funkcii na výbercu daní.

3 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 13. října 2015 v 20:30 | Reagovat

1) Dittrich je absolutné prekvapenie, viď Wikipídia:
Jednou z jeho největších zásluh bylo zahájení paroplavby na Vltavě 25. srpna 1865. Musel přitom bojovat s nedůvěrou velké části veřejnosti, která měla na paměti ztroskotání lodi Mecséry v Chuchli v roce 1857. Už první plavba do Štěchovic ale zaznamenala velký úspěch a vyvolala obrovský zájem. Za zřízení tohoto podniku dostal Dittrich rytířský kříž Františka Josefa

Veliký obrodenec a politik, zo sirotka...

4 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 13. října 2015 v 20:36 | Reagovat

1) (To o Dittrichovi patrí pod dva!)
Zase Wiki, ja viem, to nie je celkom fér, ale čo má robiť jeden slovenský drotár v ďalekej cudzine?!?

V roce 1832 zde přičiněním britských podnikatelů bratrů Thomasových vznikla továrna na parní stroje. Ta v roce 1850 přešla do majetku významného britského podnikatele Josepha Rustona, jehož příjmení pak dalo firmě její trvalý název. Firma zpočátku vyráběla zejména kotle a parní stroje. Atď., atď...

A zase sme sa niečo priučili!

5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 13. října 2015 v 20:40 | Reagovat

Vlastne škoda, že takáto historicky podložená "bondovka" sa kvôli technickej chybe nedostala do súťaže, jej hodnotenie by ma bolo bývalo zaujímalo.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. října 2015 v 22:15 | Reagovat

Jen bych opakovala v l. a 2. bodě King-Rucolu. Není na světě člověk ten, který by všechno věděl,, že? Trochu jsem si to přizpůsobila.
Tak nevím, proč bondovka kvůli njaké technické chybě nemá být hodnocena? Jde snad o něco jiného než technické pojednání, ne?
S tím nemohu souhlasit a je dobře, že byla zveřejněna aspoň takto :-)

7 helena-b helena-b | Web | 13. října 2015 v 22:50 | Reagovat

1/ Nevím
2/ František Dittrich byl pražský primátor a předseda PPS (Pražské paroplavební společnosti?) Podle něj byl pojmenovaný parník Primátor Dittrich.
3/ Jasně, dožila se důchodu a pilně krmila ptáčky v parku. Veverky nikoliv.
4/ Odešel dobrovolně z úřadu a začal na zakázku vyrábět různé další výstražné a jiné cedule, dle potřeby zákazníků. :-)

8 Jago Jago | Web | 13. října 2015 v 23:57 | Reagovat

[7]: Jen doplním, že na parníku primátor Dittrich se odehrála legendární vzpoura, viz Rada - Žák: Bohatýrská trilogie, díl I.
Čtení je to pěkné, ale ti šťouralové by ti zase vytýkali pravopisné a formátové fauly, tak buď rád, že si to můžeme přečíst a pochválit tady.
BTW: Že tys to jako drobný škudlil poslal nevyplaceně? To se pak nediv, že "soubor nešel otevřít".
P.S. Bude u Bon-da Bon-us?

9 Jago Jago | 14. října 2015 v 0:06 | Reagovat
10 Oby Oby | 14. října 2015 v 2:09 | Reagovat

Pěkná Proudovka, ale na otázky už našel odpovědi milostivý Král a stejně jsem nic nevěděla, volby nejsou připravené, tak aspoň mávám. :-)

11 lojzo lojzo | 14. října 2015 v 7:55 | Reagovat

Palec hore. Aj pán Fleming by mal iste radosť.

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. října 2015 v 8:29 | Reagovat

[6]:
Šlo o to, že porotě nepodařilo otevřít ten word, co jsem poslal...

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. října 2015 v 8:30 | Reagovat

[8]:
Bonus si může P.T. obec čtenářská sama navrhnout.

14 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 14. října 2015 v 8:43 | Reagovat

[12]: to som reklamoval uz davno. Ja World nemam, resp. nepouzivam. (OpenOffice) Chcel som "krasne" haiku polat do staze, ale kvoli Word - po vymeneni mejlov s Cirrat - som to musel zabalit.

Je skutocne problem, citat v hocijakom formate, napriklad v PDF? Ja sa v tom moc nevyznam, ale nieco by sa malo s tym urobit, kvoli rovnosti sanci.

15 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 14. října 2015 v 8:48 | Reagovat

Pardon: "Word"! World mam, ten mi patri uz davno, ale Gatesov "Word" ignorujem uz roky...

16 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. října 2015 v 9:03 | Reagovat

[14]:
Paradox je, že všechny předchodí příspěvky do soutěží jsem posílal ve stejné verzi Gejtsova wordu a procházelo to.

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2015 v 10:00 | Reagovat

[12]: Tak to je něco jiného. Měl jste to stáhnout do dokumentů a poslat jako obrázek :-D

18 Naďa Naďa | 14. října 2015 v 10:50 | Reagovat

Je to jasné, každý máme svého Salieriho :-), my Mozartové psaného slova :-)

19 pavel pavel | Web | 14. října 2015 v 13:46 | Reagovat

To se někdy stává. ;-)

20 Janinka Janinka | E-mail | Web | 14. října 2015 v 18:03 | Reagovat

1) Ani zbla.
2) Asi politik?
3) Ano. Ještě jí zbývá pět životů.
4) Zhynul krutou smrtí, udusil se pod tunou oříšků, které veverky naházely přes noc do komína v jeho ložnici.

21 quick quick | 14. října 2015 v 19:51 | Reagovat

1,2 - objasněno výše
3. Změnila identitu.
4. Zcvrnknul se. Veverky mu v pravidelných intervalech cvrnkaly ořechy do šedesáti  okenních tabulek jeho vily.

Pravděpodobně jsi zapomněl poslat s článkem speciální sako s rozkódovacím paklíčem.

22 Jago Jago | 14. října 2015 v 22:23 | Reagovat

[16]:Udělejme pokus: Pošli mi to a já to zkusím otevřít. ;-)

23 Kaunaz Isa Kaunaz Isa | E-mail | Web | 15. října 2015 v 7:37 | Reagovat

A já jsem si po zjištění onoho zadání soutěže říkal, copak asi vymyslíš.

To ber jako uznalé pokývání hlavou. Ráno jsem líný se hýbat, proto raději píšu.

24 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. října 2015 v 8:08 | Reagovat

[22]:
Už jsem to poslal více lidem a všem to šlo.

25 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 15. října 2015 v 9:36 | Reagovat

[24]: Nebola to náhodou sabotáž? Nekalá výhovorka, aby Ťa nemuseli zase vyhlásiť za víťaza?

26 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. října 2015 v 11:07 | Reagovat

[25]: Doufám, že ne.
Neboť mám u Triumvirátu ještě povídku v soutěži "LETNÍ PSANÍ".

27 Hanka Hanka | E-mail | Web | 15. října 2015 v 16:43 | Reagovat

Škoda, přeškoda, Bondovka-Proudovka je skvělá. Nic lepšího snad být v soutěži nemohlo.
Viděla bych v tom nějaké nekalé praktiky, jak už napsal King. ???  ;-)

28 Miloš Miloš | Web | 16. října 2015 v 23:42 | Reagovat

Ty máš velké technické znalosti, tolik detailů.
Meinla jsme měli naproti domu, ale u nás (myslím v ČR) vyklidil pozice, co si tak pamatuji, lepší podnik má ve Vídni, blízko Hofburgu. Ale jezdit tam na kávu je trochu z ruky.

29 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. října 2015 v 12:17 | Reagovat

[28]: Kdeže, všechno jsem vygůglil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama