"Rozbil jsem mu hlavu šutrem a od té doby se tak nějak známe" (VENCA DG)

Listopad 2015

Pr93

29. listopadu 2015 v 9:09 | TlusŤjoch |  ProJEKty
.
.
A moje povídka:

FUSEKLE ZE ŽIŽKAPERKU.

"Ten sklep po babičce bude prostě do zejtřka vyklizenej!" Pravila výhružně majitelka baráku, až se jí halenka na prsou nebezpečně nadmula.

"No jistě, chce si tam udělat bazének s vířivkou a sauničku, potvora jedna vystajlovaná, mladá, chytrá, pyšná, úspěšná..." zabručel si pro sebe Vintíř Vitališ.

Nicméně se navléknul do tepláků a šel hledat klíč.

Tapety, chcíplá myš, ztvrdlá sádra, čtvero kabelek svázaných pospolu nachovou pentlí, úplně plesnivá marmeláda nečitelného ročníku, koňská houně, kalumet strýčka Indiána, psí kšíry...

"No, to si vybírači popelnic dneska přijdou na svý," pomyslil si Vintíř a zakuckal se prachem.

Ocásek potkanův otřel se mu o holeň a očka hlodavcova blýskla naň posměšně. Popadl do ruky první předmět, který našmátral, hodlaje jím mrštiti po vetřelci, aby ho zapudil.

Rámě se však uprostřed pohybu zarazilo, neb si Vitališ uvědomil, že v ruce drží knihu

v kožené vazbě. Škoda by jí bylo. Strčil ji do záňadří své rubášky-gymnasťjorky (ujec sloužil v carské armádě) a po potkanovi se ohnal nohou v polobotce. Zvíře hbitě uskočilo stranou a špička Vitališovy botky zasekla se do ostění zadní stěny. Vintíř zaklel a vztekle škubnul nohou tak vehementně, že ostění vyvrátil. Zvědavost utlumila jeho další sakrování. V dutině ve zdi ve zdi spatřil hnědý kufřík. Dobrá záminka proč přerušit vyklízení.

"To se musí prozkoumat, dám si pauzu a lahváče," rozhodl se Vitališ a uchopiv držadlo kufříku, mašíroval si to schodech zpět do své garsoniéry.

Rázně smetl se stolu staré noviny, nezaplacené faktury a něco, co kdysi bývalo snad párkem, a vydobyl tak trochu místa pro kufřík. Láskyplně přejel špičkami prstů po mosazném kování, hledaje záklopky zámečků. Cvakly jemňounce, jemně. Vitališ pomalu odklopil víko.

Gramofon. Šedesátá léta. Na unašeči leželo elpíčko z podivného materiálu; starý, dobrý vinyl to však rozhodně nebyl. Tohle mělo barvu slonové kosti a zdálo se býti z kameniny. Vitališ přeslabikoval zlacený nápis v cyrilici na středovém kruhu. V tom písmu vypadalo jeho jméno vskutku zajímavě; obě véčka svou zdobnou rozsochatostí přímo přitahovala oko čtenářovo.

Vintíř se nedočkavě ohnul pod stůl a zapojil přístroj do sítě. Pak rozechvěle stiskl tlačítko start. Rameno v podobě hada vyskočilo z lože. Rubínové oči ožily světlem. Rameno se napružilo a pak had bleskurychlým pohybem zasekl jehlu do Vitališova zápěstí. Tělo Vintířovo vzepjalo se v křeči, šedomodrá mha obestřela mu mysl. Elpíčko se roztočilo a drážka spirály se pomalu začala plnit posluchačovou krví.

"Sudy, proč válím sudy?" Podivil se Vitališ.
"No, doobrova tasemnice je záludný časotunnel," řekla děvčata se švihadly a s kuželi. "Pojď, vezmeme tě ke Skladnici," tykala mu s drzou bezprostředností mládí.

"Doobr?" Podivil se Vintíř a následoval pištící houfec.
"Zlobra znáš, ne?" Objasňovala děvčata za chůze. "Zlobr lidi žere, protože je nenávidí. Zato doobr si na nich pochutnává, neb jest gourmetem. Jeden takový si dal k večeři řezníka, co požil syrovou koninu, která v sobě měla boubel. Vraník - uzenář - doobr, uznej sám, to je hrozitánská kombinace i pro tasemnici, a teď je to polomrtvý organismus, něco jako živočišné uhlí," švitořily dívčiny, pohopsávajíce.

Náhlý poryv větru přinášející tlející listí a odér rozkládajícího se holubího trusu přerušil rozpustilé tlachání omladiny. Vzduch se ochladil a cvrlikání vrabců ustalo.

"Jehoneff," vzkřikla děvčata sborem. "Honem, vezmeme to Šnekoffkou, ta je úzká, tam ho švihadla mohou zastavit."

Zabočili do křivolaké uličky a dali se běhu. Pihovatá dvojčata vrhla své kužely, využívajíce českými pravidly povolenou obojetnost koncovky1 a kouřová clona rázem zahalila celou Schneckengasse.

"Tudy," zavelela Holka modrooká a překvapivě lehce odklopila masivní poklop kanálu s iniciálami OŽ.
"Obec Žižkov," pomyslil si maně Vitališ, když klouzal po žebříku do stoky.

Děvčata ho vedla proti proudu, svítíce na cestu reklamními baterkami od McD.
"Konečně marketingoví kreativci vymysleli něco užitečného," zamumlal klopýtající Vintíř.
"Už tam budeme," povzbuzovala ho dvojčata a ukazovala na bytelné okované dveře v ohybu stoky. Jedna z nich pak poklepala madlem svého švihadla na futro, vyťukávajíc smluvený kód.

Otevřel jim svalnatý, atletický mládenec, rysů antických, vlasy tmavé, kučeravé. Vintířovi někoho připomínal:
"Nejsi ty ten Atlant z Vlkovy ulice, co podpíral balkón učitelky Šmakalové? Ten barák ale..."
"Šel do demolice," doplnil svalovec s úsměvem a vstřícným gestem je vyzval, aby vstoupili.

Děvčata se pištivě dožadovala čaje svatého Prokopa.

Majestátní příchod hlavní Skladnice trpaslice-opice Borgułły (hSTOB) rázem uťal veškerý tartas a hlahol. Usadivši se v koženém houpacím křesle, zkoumavým zrakem ulpěla na Vintířovi. A zamilovala si ho na první pohled, zbožňovala muže v rubáškách; v rubáškách nebo v rubáších, vsjo ravno.

"Synu Dúdlebúw,2" pravila slavostně a oči jí planuly.
"Synu Důdlebůff," zopakovala oslovení v žižkovském dialektu. "Potomku velkého Daguerrotypa, poslala jsem pro tebe, neboť čas nazrál. Nikdo jiný než ty nedokáže udržet rub a líc světla v rovnováze.

Vitališ se zapýřil, v gymnasťjorce, v teplácích a v okopaných lakýrkách, nepřipadal si zrovna jako prototyp hrdiny. A po matce byl navíc strašpytel.

"Musíš eliminovat Jeho Nefforemnost," pokračovala Borgułła a děvčata zapráskala švihadly, aby Vintířovi dodala odvahy. "Nebudeš sám, duch tvého děda bude s tebou, Skladníci umístili kopii rytmu jeho srdce do sektoru delta. Tvá tam bude jednou taky, ať už selžeš nebo neselžeš. Toť jest pradávný úděl fotografů; zadržený dech, utlumený tlukot srdce a pevná ruka." Dodala slavnostně a na malou chvilku se dramaticky odmlčela, ale pak vyhrkla netrpělivě rozkolísaným hlasem, v kterém tušiti bylo obavu.
"Máš tu knihu?"
"Knihu?" Hlesnul Vitališ, koule rozpačitě očima.
"Ano, modifikované Hauffovy tabulky osvitu pro rub i líc."

Vintíř se rozpačitě podrbal na prsou. Prsty však.., aha, narazily na vazbu knihy, kterou sebral ve sklepě. Pomazliv se s její teletinou a s reliéfy písma, odevzdal ji hlavní Skladnici.
Borgułła podvakráte zhoupla se v křesle a křepce z něj vyskočíc, vyzvala Vintíře, aby ji následoval do Komory.
Posadili se do židliček umně a nápaditě sestrojených ze starých stativů a fotobrašen.

"Je na čase seznámiti tě s fakty, působíš trochu mimo mísu, ale to je u fotografů běžné," začala Skladnice poněkud mentorsky, zatímco Vintíř se zvědavě rozhlížel kolem.

Agresivní odér ustalovačů dráždil mu chřípí, ruličky filmů zavěšené na háčcích šustivě mihotaly se mu před očima a hladká plocha leštičky karikovala jeho bledý obličej…

"Jsme rub světa, obrátíš ponožku, a hle, vypadne špína, puch a pot," objasňovala dále Skladnice.
"Totéž se dá říci o mých kapsách," pomyslel si Vintíř, ale mlčel.
"Z toho se líhne mnohé. Plísně, roztoči, neforemnosti... Ostatně je všeobecně známo, že všechna spiknutí jdou z podzemí."

Vitališovi vytanula před očima olbřímí silhouetta Jehoneffa. Otřásl se. Až židlička zavrzala.

"A chce to na povrch. Na lícovou stranu. Skrze Šffy. Jeden Šeff probíhá tady, pod kostelem svatého Prokopa3. Skladníci a jejich pomocníci jsou tu od toho, aby tomu zabránili," hrdě bila se v prsa trpaslice-opice Borgułła.
"A fotograf?"
"Dobrá otázka!" Řekla pochvalně poamericku Skladnice a otevřela láskyplným pohybem dlaní Modifikované Hauffovy tabulky osvitu.
"Fotografové dokázali přesným nastavením expozice sebrat monstrům duši a uvězniti ji ve skleněné desce nebo na svitku. Síle stříbrných solí nelze odolat; velcí mistři jako Nicéphore Niépce to dokázali i pomocí obyčejného asfaltu. Fungovalo to dokonce na stohlavého obra Týfóna, byť to bylo náročné, co hlava, to jedna skleněná deska a půl tyglíku téru; skladové číslo GrT122-(222)."

Šedavé pásy filmů nad Vitališovou hlavou se pohnuly a zaharašily v temné tónině zlověstné.
"A tady, do této knihy tvůj děd zaznamenal poctivou inkoustovou tužkou časy osvitu zaručeně účinkující na nejznámější druhy stvůr podzemních s přihlédnutím k lokalitě žižkovsko-vinohradské," pokračovala Borgułła, nevšímajíc si skřeků uvězněných duší.
"Jak děda umřel? Byly mi tenkrát tři roky, nic si nepamatuji, a všichni příbuzní mlžili, když jsem na to později přivedl řeč..." Přerušil ji nesměle Vitališ.
"To je smutná historie, v pýše dal se na stará kolena na komerci, ale kritika ho nepřijala a to mu zničilo srdce, bylť senzitivním snílkem."

Dojatý Vintíř vysmrkal se troubivě do pomačkaného flanelového kapesníku, bodnut žalostnou vzpomínkou na kabinetkové akty, které jako puberťák našel na půdě v dědově loďáku.
"Ale teď jsi tu ty," pravila Borgułła napůl vemlouvavě, napůl velitelsky, jak jen to jen Skladnice umějí, a ukázala svrasklým opičím prstem do ohromné prosklené almary u protější zdi.
"Vyber si."
"To nebudou digiťáky," docvaklo Vitališovi hned, jak Borgułła těžkým tepaným klíčem se symbolem letícího kolibříka s nápisem "Pozor - vyletí ptáček!" otevřela dvířka skříně, a on spatřil na policích vyrovnané fotoaparáty od rozličných firem. Oči mu těkaly od jednookých zrcadlovek k dvouokým. Nablýskané exposimetry Dra Cholinského pomrkávaly naň potměšile. Borgułła mlčky vyčkávala. Tlumené červené světlo proudící sem skrze kobaltorubínovou vitráž milosrdně zakrylo ruměnec na Vintířově tváři:
"Ona si snad myslí, že umím fotit."

Chvilku ještě váhal, ale zklidniv pak svoji nervozitu, šáhl po přístroji, který ho zaujal svým prostým dyzajnem.
"Dobrá volba, chlapče," pochválila ho Skladnice. "Ur-Leica 1914 s objektivem Hektor. Fortelná německá práce. Používá standardizovaný filmový pás adaptovaný z 35 mm Edisonova svitkového filmu," dodala láskyplně. "Nu, projděmež si tabulky, Jehoneffa musíme zlikvidovat co nejrychleji. Sílí den ode dne, noc od noci. Dovede vyvolat noční můry, které vystupují jako inovace a které podsouvají megalomanské myšlenky mocným menežerům vnějšího světa, aby nad námi postavili metro. Tím by se zeslabil Šeff a mohlo by dojít k jeho narušení. Jeho Neforemnost zrodila se z pivních kvasinek Smíchoffského akciového pivováru, tamní sládci jsou pěkně vykutálení, vylévají odpad do slepých ramen Vltavy, jejichž voda prosakuje do našeho teritoria. Musíš naň zaútočit o dvanácté, to je žízeň největší a vlhkost vzduchu nejnižší a Jehoneff je malátný jako opilec s kocovinou."

"V pravé poledne," zopakoval si v duchu ironicky Vitališ, připomenuv si stejnojmenný psychologický western s Gary Cooperem.
"A postavit se mu z očí do očí. Protože oko - do duše je okno," zacitovala Borgułła staročeské přísloví a pokračujíc v instruktáži, kázala takto:
"Atlant tě vezme na záda, tím se zmenší Jehoneffova výšková převaha. Mimochodem, jmenuje se Helenio, jako onen pověstný footballový trenér, tvrdý jako skála. Há se nevyslovuje."
Další obraz naskočil v roztěkané mysli Vintířově: masopustní bába s košem na zádech a on v nůši té, nadrncáván nerovností žižkovské dlažby.

"Jak jistě víš, skutečný pohyb jeví se na mdlé desce tím menší, čím jest objekt (Jehoneff) od temnice více vzdálen a čím kratší ohniskovou délku má objektiv; obrazovou rychlost dostaneme jednoduchým vydělením skutečné rychlosti objektu (Jehoneffa) ohniskovou vzdáleností. A dobu osvitu tak, že vydělíme přípustnou neostrost obrazovou rychlostí."

Vitališ údivem otevřel ústa, ale podařilo se mu to zamaskovat zívnutím, takže se zdálo, že se nudí.
"Ano, možná je to mlácení prázdné slámy, ale," vztyčila ukazováček Skladnice, "teď přijde to nejdůležitější - do výpočtu se musí zanést SAF konstanta4 tvého děda. Projdeme statistická měření děvčat se švihadly, stanovíme kvalifikovaným odhadem průměrnou Jehoneffovu rychlost v poledních teplotách a dosadíme hodnoty do vzorce, abys zítra věděl, jak nastavit expozici."

Zasedli k dubovému pracovnímu stolu a jali se počítati. Holka modrooká přinesla předpověď počasí na zítřejší den od pěti renomovaných meteorologických ústavů a Atlant Helenio logaritmické pravítko.

"Děvčata ti ho vylákají na Kostničák, však?" řekla Borgułła.
Modrooká přikývla na souhlas a dodala:
"Jistě že na Kostničák, žulová dlažba bude v poledne bohovsky rozpálená..."
"Ale jen aby přišel, je mazaný jak chleba sádlem a o Vitališovi ví. Ostatně, fonoportace přes starej gramec je jeho vynález, nastěstí je jen IN-směrná..." Zapochyboval Helenio.
"Cože?" Vyvalil oči Vintíř. "Takže tu musím zůstat?"
"Neboj, Skladníci vědí, jak své fotografy dostat sem a zase zpátky," uklidňovala ho Borgułła.

To přivlastňovací zájmeno Vitališe poněkud rozdurdilo, copak je nějaká loutka? Nadechl se k peprné poznámce, ale ostatní aktéři skláněli se již opět nad stolem, zabráni do výpočtů, mumlajíce si tiše matematicko-fyzikálně-chemické vzorečky. Tak se k nim přidal, v kupeckých počtech byl dobrý. Secsakra dobrý.

Hlavní Skladnice trpaslice-opice Borgułła konečně úlevně odhodila kadeř ze zpoceného čela.
"Jo, to by mělo klapnout," pravila a červenou tužkou dvakrát (se skladnickou důkladností) humpolácky podtrhla výsledek.
"Když je známa expozice, může ho vyblejsknout kdokoliv z vás, ne?" Snažil se vycouvat z mise Vintíř.
"Ne a ne a ne, slovo fotografie pochází z řeckých fós ("světlo") a grafis ("štětec" či "psací hrot"), což tedy značí kreslení světlem; tady jde o bokeh, tady jde o kompozici; jen cvičené oko fotografa může viděti v hledáčku duši obludy a v pravý okamžik stisknout spoušť. Kdyby to uměl každý, tak si objednáme zájezd japonskejch turistů. A nemudruj už, pojďme na večeři, ať na zítřek jsme silní, a pak na kutě, ať na zítřek jsme svěží. Hlavně ty, synu Důdlebůff."
Děvčata se švihadly a kužely vzbudila ho o desáté, neb bylo známé, že si rád přispí.

Zeptala se ho, chce-li oholit.
Pravil, že ne.
Zeptala se ho, chce-li kávu.
Pravil, že černou.
Se smetanou.
Neboť černobílá je to, oč tu běží.

Pak přišla sama Borgułła a přinesla mu placatou kostkovanou čepici se štítkem, sen to každého profesionálního fotografa.

Vitališ byl dojat. Snídani odmítl, řka, že nejlépe se bojuje s prázdným žaludkem. Helénio si dal rybu a mák, neboť Atlanti neustále potřebují vápník. Děvčata cvičila se švihadly vajíčka.5 A Vintíř s nimi žertoval - že si vždycky myslel, že tradicí Žižkova jsou práčata, ale že se mu víc líbí holky s kužely.

Rafičky nástěnných hodin posunuly děj o hodinu vpřed. Je třeba zabezpečit Kostničák.

Holka modrooká hvízdla a děvčata se seřadila do bitevního trojstupu a odpochodovala spustit akci od krčmy "Barvočko navočko", kde se vždy scházely živly podezřelé, nemakačenkové, bezďáci a svoloč amerikánskaja.

Vintíř s Heléniem obsadili takticky horní část náměstí; Jeho Neforemnost bude museti drápati se do kopce. Hlavní Skladnice trpaslice-opice Borgułła si nasadila černé sluneční brýle amerických agentů a zaujala pozici pozorovatele ve zvonici kostela svatého Prokopa. Více činiti nemohla.

Blížila se dvanáctá. Vzduch bys mohl krájet. Dláždění pukalo vedrem. Žižkovští hokynáři stáhli rolety svých koloniálních obchůdků a oddali se polední pauze. Zvony začaly odbíjet dvanáctou. Spolu s nimi ozvalo se práskání švihadel. Nohy Heléniovy vrostly do dlažby. Živý stativ, který nezakolísá.

Monstrum z haplidních spor diploidních buněk pivních kvasinek, kontaminovaných minerálními oleji vltavských říčních bagrů mělo v sálavém poledním slunci ligocavou barvu masařek. Duhová skleněnka z dětských her. Skleněná kulička, se kterou se neprohrává.

Jeho Neforemnost roztékala se kolíbavě do všech směrů, zdánlivě neobratně; těžko bylo odhadnouti, kde má hlavu.
Vintíř strhl darovanou čepici se štítkem a odhodil ji v dál. Monstrum zafunělo jak přetopená lokomotiva. Narudlá popraskaná víčka se otevřela a Jehoneff upřel své zraky na sinalého fotografa.

"Takovou nádhernou modř měly pomněnky na babiččiných talířích, z kterých jsem lízával krupičnou kaši slazenou medem," projela Vintířovi zasunutá vzpomínka hlavou. Křečovitým pohybem pozvedl fotopřístroj a zkontroloval nastavení clony. A přes hledáček spatřil koncentrované zlo zasazené do zlatých okvětních lístků. Zlo v pozici lotosového květu.
"Nu ano, dobrý fotograf dovede udělat z odporností krásu," vzpomněl si Vitališ, jak se děda chlubíval štamgastům v hostinci U Lva, když jim ukazoval jejich portréty po předcházející bujaré noci.

Pach zatuchlé plyše starých divadelních křesel vrátil Vintíře do reality.

"Udělej si se mnou selfíčko," pravilo to ironicky s vyzývavou nabubřelostí a s vědomím převahy, pyšně se natřásajíc jak krojovaná paňmáma na tancovačce.


Monstrum kvasilo.
Monstrum odkapávalo.
Kus přiboudliny oddělil se z míst, kde by humanoid měl pravděpodobně podpaží, a jako obláček jal se stoupat k azurovému nebi. Opticky aktivní amylalkohol se snažil zastínit slunce.

"Sakryš, budu muset korigovat nastavení clony," opotil se Vintíř.

Zlo se zapitvořilo a vypustilo další obláček, tentokráte s odérem přezrálého durianu.
Jeho Neforemnost pohupovala se kolem své osy, čvachtajíc jak roztávající sněhulák.
Mrtvolky modrých bubláků altenburských za vyhřezlá střívka svázané do pitoreskního pugétu pohupovaly na ostnatém drátu Jehoneffovi na krku jako ocas papírového draka. Tak velikého, že by ho ani pověstný Tchi-Tchu, mistr origami nesložil.
"Dráty nebo holubi, to je všudypřítomný běs, vždycky ti vlezou do záběru," zavibrovalo ve Vintířově mozku dědovo lamentovaní.

Jeho Neforemnost si neslušně krkla s otevřenou pusou a Vintíř měl pocit jako by nahlédl do senkrovny.

"Šoufek, ano, šoufkem jsme to vybírali a vylévali na jahody."
"Z nevábného vábné," přitakal Jehoneff a Vitališ se zase začal topit v jeho pomněnkových očích. V hledáčku teď plula majestátně nezaostřená labuť a pomalu se měnila na pivní pěnu.
"...to je žízeň největší," vzpomněl si Vintíř na slova Borgułłina a nastavil metry. Prst přiblížil se ku spoušti.

Monstrum vyrazilo vpřed jako býk v koridě.
Cvaknutí závěrky zaniklo v mlaskavém zvuku, jak se srazilo slizké tělo Jeho Neforemnosti s vypracovanou žulou těla Atlantova. Jak příbojová vlna o skálu to plesklo, Jehoneff odražen byl zpět, leč strhl s sebou nešťastného fotografa.
Neochvějný Helenio nevěřícně zíraje na své ruce, které svíraly pouze Vitališovy polobotky, zaúpěl nešťastně:
"Ten lempl si blbě zavázal tkaničky."

Gymnasťjorka se nadmula v povětří jako koza Róza po čerstvě sečené jetelině a brzdila fotografův pád.
"Bosý, nafouklý a neholený," hlásilo Vintířovo podvědomí.

Tělo Dúdlebana vířilo ve smetanové pěně hnáno vzhůru proudem zlatavého moku.
"Takhle točíval šnyt starej Jelínek ve svý hospodě," unášely opojně Vitališe vzpomínky do jeho mládí.

Tisíce vyprahlých úst zjevilo se však kolem, jazyky rozbrázděné boláky a potažené bílým povlakem kroutily se jako mouční červi a sápaly se po chmelovině.
"Z vábného nevábné," podotklo zlo a smeklo k pozdravu nádhernou zmijovku, kultovní pokrývku hlavy staročeských hostinských a řezníků. V dlouhé vteřině vzájemného porozumění vpíjely se oči Jeho Neforemnosti a oči fotografovy do sebe jak žloutky vajíček na pánvičce. Pak natáhl Vitališ spoušť fotoaparátu a nepřetočiv film, stisknul podruhé.

Zvony svatého Prokopa se jásavě rozezvučely. Vintíř letmo pocítil teplo rozpálených kočičích hlav žižkovské dlažby na zádech a pak ho obestřela tma tmoucí.

Šplouchnutí.
Rytmická šplouchnutí.
Vzduch nasycený vlhkostí a chladem přivedl Vintíře k vědomí. Ležel na pramici z bytelných, prosmolených fošen. Postava v kápi na zádi píchala bidlem stojatou vodu.

"Charón? To jsem po smrti?"
"První je správně, druhé ne; tohle převážení mám jako vedlejšák, každej pátek třináctýho, zavezu tě do tvýho sklepa, jak mám nakázáno. Musím si přivydělávat, málokdo z nebožtíků má v dnešní době stříbrňák na převoz, a euru, my (Řekové)6, nevěříme. Ale ona zaplatila poctivým obolem krále Démétria."
Vitališ otočil hlavu. Hlavní Skladnice trpaslice-opice Borgułła schoulená na sedačce se naň pousmála, pravíc:
"Dokázal´s to, chlapče! Jak jsi poznal, že je schizofrenik? Ta dvojexpozice byla skvělý nápad, tím jsi eliminoval obě duše jeho osobností na jednom místě. Jednou přeexponované, podruhé podexponované, udělal´s z něj krásný sendvič ala HDR7 - bílého trpaslíka bez hlavy a černou díru dohromady. Fakt skvělá práce. Tu leicu si nech na památku."

Vintířovi zahořely tváře studem, neboť pořádně nevěděl, o čem Borgułła mluví. Nasadil však neutrální masku skromného umělce a jeho rty zašeptaly:
"Domů? Jedu skutečně domů?"
"Jistě," potvrdil Charón, "ještě jedna zátočina a jsme u cíle. Rozluč se s ním rychle, Borgułło, sama víš, že Šeff se otevře o půlnoci jen na dvě minuty; zdržte se slz a zkraťte citové výlevy na minimum."
Hlavní skladnice přikývla. Stisknutím čelistí ovládla své emoce, povstala, láskyplně objala mladého fotografa a pak ho s převozníkem poněkud nešetrně vyexpedovali z pramice.
Na kotrmelce se během těch hektických časů si už Vintíř zvykl a jsa tedy vytrénován, vyskočil pružně a lehce. Ve sklepě po babičce se svítilo.

"No jistě, ta potvora," zaklel Vitališ, neb sklep už nebyl sklepem, nýbrž privátními lázněmi; bílé kachličky zdobené drobným motivem květu myosotis sylvatica8 kolkolem dodávaly prostorám útulnosti a svěžesti.
Slečna domácí seděla ve vířivce po krk ponořena v bublinách s violkovou příchutí.
"Mám tady váš gramec. Doufám, že se nezlobíte, nechal jste otevřené dveře, tak jsem ho vzala k sobě, aby se neztratil. Mimochodem, pěkná muzika," hlaholila, aby přehlušila šumění vody. Její úsměv byl svůdný. Vykrojení rtů - dokonalé. Poprvé na ni Vitališ pohlédl nikoli jako Vintíř, ale jako fotograf. A vzpomněl si na dědovy kabinetky. Směle sňal krytku objektivu a zaostřil:
"Pozor vyletí ptáček."

Rameno gramofonu v podobě hada se napružilo a rubínové oči ožily světlem.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 kužel, -e i -u m., mn. 1., 4. -e i -y, 7. -i i -y (www.pravidla.cz)
2 Dúdlebové - podle některých literárních historiků posloužili Tolkienovi jako předobraz Dúnedainů.
3 CIA tento prostor označuje jako Sector Check_Czech_XXIII.
4 SAF - Soul arrester factor.
5 Způsob přeskoků je snožmo s kroužením zkřižmo vpřed.
6 Viz článek Řekoameričana Smithissose "Euro jako trojský kůň".
7 HDR - High Dynamic Range.
8 Pomněnka lesní.


Tento spisek podporuje znovuzavedení přechodníků do jazyka českého jakož i do otázek maturitních.
.
.
.
Hodnocení:

Pořadí:




Sikar
Celkový dojem - 8/10
Jazyková úroveň - 8/10
Slohová úroveň - 8/10
Celkem - 24/30


Malé doladění některých detailů (sem tam opakování slov, problém s malými/velkými písmeny u přímé řeči) by to sneslo, ale nebylo to nic velkého. Vtipný pokus o spojení new weird a humoru, který se povedl. Příběh poněkud přímočařejší, ale s vtipnými postavami, pointou i dalšími prvky. Milá kratochvíle, řekl bych.


Jurinko

Celkový dojem - 9/10
Jazyková úroveň - 10/10
Slohová úroveň - 9/10
Celkom - 28/30

Na toto som čakal tri roky :-)
Tlusťjoch sa konečne trošku (ale zas nie príliš ;-) ) ukľudnil a začal myslieť aj na čitateľa. Výborné! Ďakujem. Dosť by som sa čudoval, keby bola nejaká poviedka v súťaži ešte lepšia, než táto. A dosť by ma bavilo, keby Tlusťjoch svoje znalosti a imagináciu použil aj na písanie "normálnych" poviedok, či rozprávok. SF/F je v podstate obmedzujúci žáner. Naopak, používať prvky fantastiky v bežnej beletrii, je brané ako prejav úžasnej fantázie. Týmto smerom by som videl veľké autorove možnosti, väčšie, než vo fantastike ako (pomerne okrajovom) žánri, zviazanom mnohými pravidlami.

Dúfam, že o Tlusťjochovi ešte budeme počuť a že budem mať to šťastie si od neho ešte niečo prečítať. Ten progres ma teší a myslím, že pri troche snahy dokáže naozaj veľa :-)
Na scifi.sk by som dal 9/10.


David P. Stefanovič

Celkový dojem - 8/10
Jazyková úroveň - 8/10
Slohová úroveň - 8/10
Celkem -24/30

Rozhodne-li se autor pro použití nezvyklého výraziva a syntaktických obratů, měl by si být setsakra jistý v jejich užití a nedovolit si jedinou chybičku. Jinak riskuje hněv čtenáře, nad něhož se povyšuje, a který je tím náchylnější k vyhledávání sebedrobnějších přešlapů. Nachází-li se jeden takový přešlap (čti: chybějící čárka) i v chlubivé větě v patičce textu, stává se toto autorovo vychloubání dokonce velmi směšné… a to nezmiňuji špatné uvedení snad každé druhé věty po přímé řeči (kapitálkou). Jinak ovšem chválím invenční příběh, který - v konkurenci nezvykle - se pyšní i pointou, dále svěžím tempem a schopností pobavit. Přes osobní pobouření nad autorovou zbytečnou arogancí proto hodnotím velmi vysoko.


Lulu Fairy

Celkový dojem - 8/10
Jazyková úroveň - 10/10
Slohová úroveň - 7/10
Celkem - 25/30

Občas překlep. Podvakráte, není (podle PČP) slovo, správný tvar je "na dvakrát" Takových výrazů je tam víc. Povídka je napsaná opravdu dobře, smekám. Líbí se mi gradace i příběh, i když se místy ztrácel pod nánosem zvláštních výrazů.


Temnářka

Celkový dojem - 10/10
Jazyková úroveň - 10/10
Slohová úroveň - 10/10
Celkem - 30/30

Během prvních třech vět jsem poznala autora, ale to mi nevadí. Je to jako obvykle svérázné, i když je to mnohem přístupnější běžnému publiku, než povídky v předchozích ročnících. Při čtení jsem si vzpomněla na Ajvazovo Druhé město.


Sussanah
Celkový dojem - 10/10
Jazyková úroveň - 10/10
Slohová úroveň - 10/10
Celkem - 30/30

Skvělá věc, jako vždy. Hodně se mi líbil motiv fotografa. Asi se pro příští rok už opravdu musím vyhnout hodnocení, opravdu u tebe nejsem objektivní. Ráda tě čtu a tím fotografem si mi opravdu padl do noty!
.
.
.
.
Tělo Dúdlebana vířilo ve smetanové pěně hnáno vzhůru proudem zlatavého moku.
.
.
.
Technická poznámka:
.
Povídka v Gejtsově wordu měla 21.924 znaků. Leč když jsem ji kopíroval do blogového editoru, začalo mi to řvát, že jsem překročil 40.000 znaků. Převedl jsem Gejtse do prostého textu a zkusil znovu a zase mi to hlásilo přes limit.
Metodou per partes (vložit část + uložit + vložit další + uložit ...) jsem to s pomocí boží vymetl.
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Poslouchá Cyberštamgast gramec? A vy?
2) Jsou placaté čepice opravdu atributem profesionálních fotografů?
3) Popište, co by si zřídil ve sklepě po babičce Cyberštamgast. A co vy?
-

P340

26. listopadu 2015 v 21:15 | TlusŤjoch |  Poklesslosti
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Odrazoffka vodolední, TlusŤjochůff archiff, výřez.
Voně: Přechodník přítomný od slovesa vonět, rod mužský.
Code: Klíč de Šifrovací.
Očkář: Druh detektiva.
Archimédés: Da ubi consistam, et terram caelumque movebo.
Rito: Výnosná, zisková činnost, nabídka; příležitost výdělku, kšeft.
.
.
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Cosi na skle, TlusŤjochůff archiff.
.
.
.
Hlášení o šnečí poště (snail mail) aneb listy z Prahy:
.
.
Foto: Praha, Novodvorská, bazének s fontánkou, listopad 2015.
.
.
.
Cigáro mimo pořadí pro JV King Rucolu (NnŽV) k jeho slavnému jubileu (http://nivnice.blog.cz/1511/p-365-340-nie-naposledy-varujem)
.
.
.
.
SpQ - Kronika 1905:
.
.
.
.
Ouloffky antikvární - Dr. A. Guéniot: Jak se dožiji 100 let:
.
.
Bude-li P.T. obec čtenářská chtít, může býti vyjeven i výňatek o žlázách.
.
.
.
Pozor: Opět velká bublinová souzěz na LJcafé - http://www.lojzojago.eu/text-velka-bublinova-soutez-14-dil/
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Byl pas na jméno Kullon pravý? Proč nebyl pas roztrán výbuchem?
2) Byl pluk vsetinský ze Vsetína?
3) Napište, jak představujete očkáře.
4) Co by dělal Cyberštamgast, kdyby mu narostlo 50 zubů? A co vy?
.
.
.
Bonusy a jiná lákadla:
.
P.T. obec čtenářská nechť ve své dobrotě neskonalé rozhodnouti ráčí, zda vyjeven býti má A) Giovanni Bublinka či B) Zvyky svatební, masopustní a hodové na Moravě.
TlusŤjochůff dekret trojhlasný jest udělen všem padesátizubým.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Rita Hayworth? Tu jsem platonicky miloval." Rozplýval sev hostinci U Váhy tajný rada Vandlíček.
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohednic).
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Jakou značku cigaret preferuje stařena na koni?
B) Co si špitají ti dva chlapci vpravo dole?
C) Napište CV postavy v zelené zástěře vlevo.
.

P339

23. listopadu 2015 v 18:54 | Tlusťjoch |  Poklesslosti
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Vodní víry na potoce v Krčském lese poblíž rest. U Labutě, TlusŤjochůff archiff ÚÚ (=úložiště útržků), výřez, zasaturováno.
Robě: Dítě.
Robě: Přechodník přítomný slovesa robit, rod muž.
Klep: Pomluva.
Proč jest uveden závorkový podtitulek: Polní maršálek Radecký z Radče přivezl recept na řízky do Vídně.
Alternativní foto: Tamtéž jako v poklesslosti.
.
.
.
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Praha - Lhotka, TlusŤjochůff archiff, odbarveno, nedatováno.
Rostlina: Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).
.
.
.
Sekce pražské zebry přechodové:
.
.
Foto: Praha - Příkopy, listopad 2015.
.
.
.
SpQ - Kronika 1905:
.
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Kdo byl Slavoľub a jak souvisel s Kronikou 1905? Proveďte etymologický rozbor tohoto slova.
2) Na co myslí Cyberštamgast, když naslouchá dešti? A vy? Klepete řízky nebo kosu?
3) Popište, jak si přestavujete časté dvouminutové vyučování tělocviku. Kolik piva dokáže vypít Cyberštamgast za dvě minuty?
.
.
.
Bonusy a lákačky:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své příslovečné dobrodušnosti rozhodnouti ráčí, zda vyjeveno býti má A) The third party či B) Theatergruppe.
TlusŤjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen všem příznivcům c.k. polního maršálka Josefa Václava Antonína Františeka Karla, hraběte Radeckého z Radče.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Bolševník? V Íránu jsou někdy používána semena jako koření, jinak je to plevel na nic." Pravil bylinkář Meruzelka v hostinci U Váhy.
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Kdo je míněn onou třetí stranou? Co míníte?
B) Kdo rozhoduje o trase cesty?
C) Proč nemá muž ochranné brýle?
D) Popište vztah obou dam.

E104

20. listopadu 2015 v 10:14 | TlusŤjoch |  Elegie čili kocůrovy žalozpěvy
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Praha, Františkánská zahrada, listopad 2015.
Mocca: Za kolébku kávy, respektive kávovníku je považována etiopská oblast Kaffa (odtud možná název káva), kde si asi v 9. století pastevci všimli, že jejich kozy po požití plodů jistého keře nebývale skotačí. Z Etiopie zrnka přivezli islámští poutníci na Blízký východ, kde bylo vynalezeno pražení a mletí kávových zrn a jejich spaření horkou vodou. Do té doby se zrnka žvýkala. První kávové plantáže zakládali obchodníci v Jemenu, kde byl centrem přístav Mucha (al-Mukha - odtud název káva mocca) - blíže viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1269150-svetlo-sveta-spatrila-instantni-kava
De fillovat: Nespisovně "Jde dělat filé".
Pan Dora: Můj bývalý domovník ve Vršovicích.
Pandóra: Znamená "Obdarovaná všemi dary".
Pandóra:
.
Fr. Ruth: Bájesloví řecké i římské, 1898 - další ukázka viz např. http://tlustjoch.blog.cz/1301/p247
Dar danajský: Quidquid id est, timeo Danaos et dona ferentes.
.
.
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Závěs v diskotéce Oko v Novém Boru, listopad 2015, foceno našišato, aby záhyb vynikl.
.
.
.
Listy z Prahy - aneb zpráva o šnečí poště:
.
.
Foto: Foto: Areál VŠ v Dejvicích, říjen 2015 (jiné viz http://tlustjoch.blog.cz/).
.
.
.
SpQ - Kronika 1905:
.
.
Karel Stanislav Sokol jest redaktorem tohoto plátku. Blíže viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Sokol
.
.
.
Ouloffky antikvární aneb projekt KKKb:
.
.
Zájemci z řad i neřad KKKb mohou se o brak hlásiti v komentářích, popř. ve zprávě autorovi.
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Jaký danajský dar jste v poslední době obdrželi? Jak jste s ním naložili?
2) Co víte o Seligmanovi Elbogenovi?
3) Popište plémě žen, jež záhubno jest mužům.
4) Napište krátkou úvahu na téma "Dunajská klobása a tažení EU proti karcinogenním uzeninám".
.
.
.
Bonusy & podpultoffky:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své dobrotě neskonalé rozhodnouti ráčí, zda vyjeven má býti A) Amorek II či B) Motýlí muž.
TlusŤjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen jest Verošotepé , páč zrovinka též dary danajské řeší http://versotepec.blog.cz/1511/les
.
.
.
Pro Fredyho:
.
Myslivec Jech a tajný rada Vandlíček řešili v hostinci U Váhy, je-li lepší klobása dunajská nebo čabajská.
A bývalý drnomistr (=pohodný, ras, antoušek) Pastucha usmíval se zasněně pod vousy
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Proč nemá motýlí muž tykadla? Byla už tenkrát otázka tykadel politicky citlivé téma (srovnej viz http://zpravy.idnes.cz/milost-bych-neprijal-rika-ridic-odsouzeny-za-kresleni-tykadel-politikum-149-/domaci.aspx?c=A120217_130052_olomouc-zpravy_sot)? Napíše Mike Nellid detektivku "Tykadlový vrah"?
B) Co vyčte motýlí muž z dívčiny dlaně? Kouká vskutku do dlaně? Proč si dělník, než se chopí lopaty, plivá do dlaně?
C) Charakterizujte pana Babočku.
.

DD047

15. listopadu 2015 v 16:35 | TlusŤjoch |  DODATKY a DOPLŇKY
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Dáno do dodatků, páč si už nepamatuji, jestli už nebylo vymeteno. Vyhledávací fukce na blog.cz není z nejbystřejších.
Foto: TlusŤjochůff archiff ÚÚ (=úložiště útržků).
.
.
.
.
.
Viz výše. Ani nevím, co je to za květenu a ani netuším, co to má na sobě za vyrážku.
Krupička: Viz heslo krupiér Krupička - postava v Tlusťjochovy detektiffky (http://tlustjoch.blog.cz/1506/pr91a) .
.
.
.
Dodatek bublinám mýdlovým a jiným:
.
.
Foto: Praha, Nám. Republiky, jaro 2015.
Bublina medailonková: Viz Medailonek autora v článku http://tlustjoch.blog.cz/1111/pr60 .
.
.
.
Inspirace nápisem SHIFY:
.
.
Foto: Březen 2015, u parkoviště před Thomayerovou nemocnicí (dříve Masarykovy domovy).
Co vědí Amíci o Shifim: http://www.names.org/n/shify/about
Do mých fikcí hodí se jako rockový kytarista:
celý Krčák svými riffy
rozezvučel bohém Shify
.
.
.
TlusŤjochovy cintáty:
.
Nejsem sralbotka, jen je těžké v Praze vyhnouti se exkremetům psím.
Exkrement psí: By mohl být dobrý název brakové sci-fi : Exkrement Ψ
.
.
.
Povzdech milovníka kávy:
.
Jako bych měl v puse flaxu,
pil jsem kafe ve Star Bucksu.
Jako bych měl hvězdu v tlamě,
tato pachuť dostala mě.
.
.
.
Dodatek k roku Hlemýždě (viz http://tlustjoch.blog.cz/1412/g17) aneb ouloffky antikvární:
.
.
a ochutnávka:
.
.
.
.
Pochvaly & odměny - cigáro mimo pořadí pro JV King Rukolu (NnŽV) k šestému výročí jeho blogu (http://nivnice.blog.cz/1511/p-365-329-bomba-sest-rokov-blog):
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednic).
.
Pes na smímku se specializuje na roznos bulvárních tiskovin. Slyší na jméno Al_Hík (h je neznělé).
.
.
.
Hlášení o termínech:
.
Původně jsem myslel, že tento weekend bude vymetena má soutěžní povídka NW, leč hodnocení se opozdilo - viz http://sussanah.blog.cz/1510/new-weird-2015-informace
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.

1) Prodávají v trafice na posledním obrázku ony Kingem oblíbené Kykolky? Čeho se týká "LOGMARK" na okénku trafiky?
2) Musí pes, roznášející bulvár "BLESK", býti opatřen hromosvodem? Odůvodněte.
3) Popište, koho si představujete pod jménem Laena.
4) Komu byste přidělili jméno "Shify" vy a komu Cyberštamgast?
.
.
.
Bonusy a lákadala:
.
Nechť P.T. ctihodná obec čtenářská sama navrhnouti ráčí, co by jako bonus vyjeveno býti mělo.
Odborná komis pod vedením Shifyiho zevrubně prostuduje a posoudí veškeré návrhy a připraví podklad pro vymetení.
(Úplatky posílejte do Krče).
.
.
.
Pro Fredyho:
.
Starému myslivci Jechovi přinášíval do hostince "U Váhy" večerník jeho pes.
.
.
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednic - rok 1914/15 - Pula)
Maroni: Jedlé kaštany - viz dodatečné otázky v článku http://tlustjoch.blog.cz/1005/p120
SMS Wien na námořníkově čepici: Seiner Majestät Schiff (pronounced [ˈzaɪ̯nɐ majɛsˈtɛːt ʃɪf]; German: "His Majesty's Ship", abbreviated to S.M.S. or SMS) was the ship prefix used by the Prussian Maritime Enterprise (Seehandlung), the Prussian Navy, the Imperial German Navy (Kaiserliche Marine) and the Austro-Hungarian Navy. It was created by translating the British prefix Her Majesty's Ship ("HMS") into German. Jednou jsem to dával hádat a Lojzo z LJC (http://www.lojzojago.eu/) to věděl.
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Co víte o malíři Ed. Dworakovi /viz signatura na pohlednici)?
B) Co víte o S.M.S. Wien?
C) Rozveďte, proč prodavačka působí smutně? Proč ji námořníci nerozveselili?
.

P338

10. listopadu 2015 v 20:09 | TlusŤjoch |  Poklesslosti
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Odrazoffka rybniční, Praha - Lhotka, listopad 2015, výřez.
Ničema: Lotr.
Lotr: Viz popěvek "Mezi nima Babinskej, starej lotr mexickej..."
.
.
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Listí dubové
.
.
.
Zpráva o šnečí poště (snail mail):
.
.
Foto: Arelál VŠ v Dejvicích, říjen 2015.
.
.
.
Ouloffky antikvární:
.
.
Po přečtení bude odeslán v rámci projektu KKKb.
.
.
.
SpQ - Kronika 1905:
.
Pro schůzi studentskou, v únoru pořádanou, na
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Může být Cyberštamgast relegován?
2) Koho vídáváte v metru vy?
3) Popište krádež ideí. Jak se staví k těmto krádežím revizoři DP?
.
.
.
Bonusy a jiné lákačky:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své dobrodušnosti neskonalé rozhodnouti ráčí, zda vyjevena býti má A) Theatergruppe či B) Kuželky IV.
Tlusťjochůff dekret trojhlasný jest udělen Jagovi z LJC (http://www.lojzojago.eu/), neboť ten se jistě vyjádří k ouloffku antikvárnímu.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
Víte, jak pravil Zarathustra?" ptal se osazenstva hostince U Váhy intelektuál Třebenský.
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovz sbírky starých pohlednic).
Na rubu: Alois Greil: "Der Kegeltod"
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Určete nejlepšího kuželkáře. Určete nejsympatičtějšího kuželkáře. Vyskytuje se na snímku mlsný kocour?
B) Co za tiskovinu visí na kuželkárně (vlevo na středu)?
C) Jakou pomůcku na zapisování používá stařík s dýmkou u stolku?
.

P337

6. listopadu 2015 v 14:17 | Tlusťjoch |  Poklesslosti
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Arelál VŠ v Dejvicích, říjen 2015.
Yak: Jak; dutorohý ssavec ve výšinách tibetských; chován i jako skot, znamenité maso, trus palivem (Lidový slovník naučný).
Vítr zpívá kose: Vítr zpívá šikmo.
Vítr zpívá kose: Vítr zpívá ženocovu nástroji.
Vítr zpívá kose: Vítr zpívá prováděje sečení.
Jiné oči: Ježkovy.
Letohrádek Kinských - Musaion:
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic)
.
Alternativní foto:
.
.
.
Listy z Prahy aneb snail mail:
.
.
Foto: Praha, katalpa trubačovitá před Hlavním nádražím, listopad 2015.
Při focení potkal jsem Čerfa (http://pvapenik.blog.cz/) a ani neřekl, kam jde.
Ale: Katalpu napadá patogen označovaný "catalpa sfing", červi nazývaní katalpoví červi nebo "Catawba". Přestože je katalpový červ škůdce napadající strom, je oblíbeným krmivem pro ryby. Tyto housenky jsou oceněny na rybí návnady. Použití housenek rybáři je popisováno od roku 1870 ( z https://cs.wikipedia.org/wiki/Katalpa).
.
.
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Praha, Václavské náměstí, listopad 2015.
.
.
.
Ouloffky antikvární:
.
.
Žulawski Jerzy: "Na stříbrném globu" - trilogie, 1930; na obr. je titulní stránka druhého dílu.
Ilustroval: Václav Čutta.
Po přečtení bude odeslána někomu z klubu KKKb (Klub Konzumentů Knižního braku); práva a povinnosti : 1) Louskej škváru 2) Šiř brak (první zmínka viz http://tlustjoch.blog.cz/1210 ; další např. http://tlustjoch.blog.cz/1211/pr82b) - zájemci se mohou hlásti v komentářích či ve zprávě autorovi.
Recenze z netu: Na knize je jasně znát, že autor byl dekadentní filosof. Rozhodně žádný z jeho současníků by neposlal na Měsíc podobnou posádku.
.
.
.
SpQ - Kronika 1905:
.
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Proveďte rozbor básně. Zaměřte se především na časou osou a nástroj žence jako symbolu smrti.
2) Co je to čámara?
3) Proč nebylo vypovězeno z Berlína Slovanů rovnou dvacetpět?
4) Reprodukujte dialog důstojníka a průmyslníka na dobové pohlednici. Týkal se hovor dámy se slunečníkem?
.
.
.
Bonusy a jiná lákadla:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své dobrotě neskonalé rozhodnouti ráčí, zda vyjeveno býti má A) Ať žije Pepička či B) Pád cyklistky.
TlusŤjochůff dekret trohlasný jest pro tento článek udělen Lojzovi z LJC (http://www.lojzojago.eu/), neboť správně určil, co bylo parodováno na pohlednicovém bonusu (http://tlustjoch.blog.cz/1511/a66#117468796).
.
.
.
Pro Fredyho:
.
Student Josef Nepivoda si v hostinci "U Váhy" kreslil do umaštěného notesu čáru, o níž tvrdil, že to je časová osa.
"Kosa? Žádného kosa jsem neviděl," podivoval se nahluchlý Pastucha.
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Co víte o kavárně Corso? Proč je zmíněna ve zdravici?
B) Jak by Cyberštamgast ošetřil upadnuvší cyklistku?
C) Popište, jak se zachová cyklomenežerka (to je ta s tou kravatou). Co vyvodí z toho, že pes nemá košík?
.

A66

3. listopadu 2015 v 10:56 | TlusŤjoch |  Almanach pana Al-Mana
.
.
.
Technická data:
.
Foto: Listoví proti světlu, říjen 2015, areál VŠ v Dejvicích, výřez.
Jazyk: Řeč - viz poklesslost http://tlustjoch.blog.cz/0911/p64
Zteč: Útočný boj muže proti muži na bodáky ap. [pův. voj. seč šavlemi] povel "Na zteč" (http://lidovyslovnik.cz/index.php?dotaz=zte%E8)
.
.
.
TlusŤjochovy kurzy uwologické:
.
.
Foto: Růže proti světlu, říjen 2015, areál VŠ v Dejvicích.
.
.
.
Další zpráva o projektu šnečí pošty (snail mail) - Listy z Prahy (též sekce pře Šlapy):
.
.
Foto: Přechodová zebra, říjen 2015, areál VŠ v Dejvicích.
.
.
.
SpQ - Kronika 1905:
.
.
.
.
Nová literární soutěž Triumvirátu:
.
.
.
.
Plénootázka a plénoúkoly:
.
1) Co vidí v poklesslosti symbolista Mike Nellid? Co by v ní viděl slavný psychiatr Freud?
2) Určete morální cenu přímosti. Objasněte pojem "zdravý poměr".
3) Luštěte nápis na pohlednici v článku http://tlustjoch.blog.cz/0911/p64
.
.
.
Bonusy a jiná lákadla:
.
P.T. ctihohodná obec čtenářská nechť ve své dobrotě neskonalé rozhodnouti ráčí, zda vyjevena býti má A) Eine Komödie des 19. Jahrhunderts či B) Pád cyklistky.
TlusŤjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen jest všem, kdož rozchechtá dívky z Veseleho společníka v článku http://tlustjoch.blog.cz/1004/a21 v komentářích pod tímto.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Hněte mne, že Okrohlá-Jírů hněte těsto na knedlíky nedbale," svěřoval se fotograf Tamchyně tajnému radovi Vandlíčkovi v hostinci "U Váhy".
.
.
.
.
(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
.
Dodatečné otázka a úkoly:
.
A) Jakou událost pohlednice paroduje?
B) Kdo je muž na portrétu na stěně (levý horní roh)?
C) Váží Justicia v čisté váze? Kalibrujte její přístroj.
D) Proč má Herr Republik na hlavě noční čepec? Jaká je vztah Cyberštamgasta k noční čepcům? A váš?
.