"Rozbil jsem mu hlavu šutrem a od té doby se tak nějak známe" (VENCA DG)

Pr98

20. ledna 2018 v 12:49 | TlusŤjoch |  ProJEKty
.
Bleskoffka Triumvirátu č. 8 https://triumvirat.cz/2018/01/bleskovka-8/
.
.
Moje povídka:
.
ARABESKA JAMRTÁLSKÁ.
.
Nikdo vlastně nevěděl, jak k tý robotický noze starej Jimesch vůbec přišel.
Den před tím vyžebral láhev syntetickýho destilátu, zlískal se jako dobytek a vodpotácel se do Jamrtálu vyspat se jako dycky na vrakoviště turbovznášedel. No, a ráno měl místo svý dřevěný protézy tuhletu robotickou. Pepek Vořežprut, kterej kdysi dělal dyzajnéra u Kruppičky juniora, říkal, že jde o nohu robota-bojovníka z eskadry, co potlačila to povstání na Marsu v šedesátejch letech:
.
"Každej díl je natřískanej autonomní inteligencí do posledního šroubečku, voni to pak zakázali vyrábět, aby se to nevobrátilo proti nim; není dobrý vyrábět vojáky s vlastním myšlením, jeden nikdy neví, co provedou."
.
Robonoha Jimesche trápila od rána do večera, nutila ho chodit na malou stranu, občas musel poskakovat jako kůzle, tu a tam vířil v polkovym rytmu čelem k Barrandovu. A navíc se mu celá naše komunita cyberludditů za zády pošklebovala, odvážnější i fejstufejs. Současně nám ho však bylo líto, neboť ta vytuněná věcička nebohýho invalidu pohlcovala. V noci, zmítaje se v neklidném spánku, vykřikoval Jimesch ze snu: "já vám to pošlu, já vám to tedy pošlu…" Leč po probuzení nevěděl, co vlastně sliboval poslat, komu a proč.
.
Chtěli jsme mu od tej jeho svízele nějak vodpomoct, ale robotická haxna nešla ani sundat, ani rozřezat, dokázala totiž v případě potřeby kolem sebe vytvořit dynamický silový pole. I secsakra dobrej hacker Smyler ji nedokázal deaktivovat, vzdal to, když ho hrubě podvakrát nakopala do moudí. Vodtáhli jsme Jimesche (skřípajíce zuby) i do Akademie věd, ale žádnej z věhlasnejch kybernetiků si s tím nevěděl rady. Nakonec lůzr Kasserwitz navrhl, ať zajdeme za starou Kandrlíčkovou; polovina Nuslí ji velebila jako vědmu, třetina v ní viděla čarodějnici a pro zbytek to byla potrhlá, bláznivá bába. Bydlela v bývalym nádražním domku, smrdělo to tam vyjetým volejem, heřmánkem, přepálenou jíškou a kočičinou; když jsme k ní vtrhli, zrovna si pekla holoubátko na žebrech chladiče ze starýho počítačovýho disku stejně nedbale vykuchanýho.
.
"Vida, Robohnát & lůza cyberludditská," zaskřehotala posměšně, kladouc bůhví proč důraz na ten ampersand.
"Nu, pojďte dál," pobízela nás kostnatým prstem ku vstupu do svýho boudoiru. Z květovanýho kapsáře vytáhla umolousanou, brčálově zelenou kuličku, vložila si ji do úst a rozžvýkavši ji, uvedla se do věšteckýho transu. Na několik minut ztuhla jako pokrmovej tuk, ale pak začala šukat po světnici jako babička Boženy Němcové po dvorku. Nebo jako motovidlo. Zastavila se až u vokovaný truhlice, zvedla víko, vytáhla vodcud knížku a začala deklamovat podivný text. Stáli jsme tam s votevřenou hubou a vůbec nechápali, vo co gou. Ale poslední věta nás nabudila:
.
"my blesk k myšlénkám spřaháme
a noha parou cválá."
.
Poté Kandrlíčkové vypadla ta bichle z rukou na zem, bouchlo to a vědma se probrala z rauše. Lůzr Kasserwitz jí vtisknul do dlaně lahvičku od parfému a raděj jsme se vypakovali, neboť to holoubátko se začalo připalovat.
.
"Je to jasný, Jimeschi, noha bleskem vodcválá, když budeš sjetej jak pnojmatika," zachechtal se potutelně Pepek Vořežprut. Ale invalida si přejel rukou čelo a celej sinalej, nepřítomně hlesnul:
.
"Víš, ten chlap…; na tý knížce, byl vobrázek chlapa, tomu jsem ve snu slíbil tu hnátu poslat."
Lůzr Kasserwitz hnedle dostal nápad uspořádat mejdan, kde Jimesche zkárujeme vším možným tak, že bude pod parou jako kotel prastarý český lokomotivy řady 475.1. Cyberhaxna, jedva to zaslechla, donutila invalidu zatančit kazačok, takže fakt nezbejvalo nic jinýho, než lůzrův návrh akceptovat.
.
Sezvali jsme skoro celou komunitu, včetně poblouzněný vykladačky kyberprostorových snů, slečny Mežerkovský. Ta se vytasila s teorií, že reálnej svět je vobalenej virtuálníma sítěma jak vídeňskej řízek strouhánkou a to tak hustě, že se ty sítě někdy utrhnou a poryvy slunečních vírů je zanesou do jinejch časoprostorů. Při svém výkladu se posilovala pelyňkovým truňkem, takže byla brzo na šrot. Jimesch, ten se rozjížděl pomalu, začal ovohučem, prokládaje každý doušek práskem marjány. Mejdan pomalu přerostl ve velkolepej hepenyng, kdy přítomní křepčili vokolo invalidovy robonohy jako Indismeni z májovek; dávali Jimeschovi cvaknout ze svých butylek a posunky a tancem vyzývali haxnu ku cvalu.

"Já vám to pošlu, já vám to pošlu," skandovali přítelíčkové z mokré čtvrti rozsazeni v půlkruhu kolem.
Robotická noha se nehýbala a zásoby alkoholu se tenčily. O půlnoci však začalo vod Punkráce foukat, zprvu to byl vánek, leč sílil a brzy dosáhl čtvrtýho stupně Beauforta. Cyberhnáta jako kdyby na to čekala, šmejkla Jimeschem do stoje a dala se do běhu.
.
"Cválá! Cválá s větrem o závod!" zaradoval se dav a hnal se za ní. Noha si to s invalidou štrádovala k Botiči a jedním mocným skokem se ocitla v korytu potoka.
.
"Jako Kristus, úplně jako Jesus superstar, chodí vodě," chrochtala jedna hipísačka nadšením.
.
To bylo naposledy, co jsme starýho Jimesche viděli. Opilecky nedbale nám ještě zamával a pak navždy zmizel v botičskym tunelu, kudy potok proudí do Vltavy. Jimeschovo tělo, ani ta noha se nikdy nenašly, byť robokopové důkladně prozkoumali celý podzemí a ba i Vltavu až ku Smíchovský náplavce. To byla voda na mlejn slečny Mežerkovský, každýmu na potkání vyprávěla, že se její řízková teorie potvrdila. Tejden byla hvězdou sociálních sítí a pak všechno utichlo.
.
A já po iks letech usedl ke kompu a gůglil, zadav klíčová slova:
.
Neruda; dolní končetina levá; kov a muž jednonohý; kam s ním.
.
Vypadla na mne černobílá fotka baráku U Stříbrný holínky v Ostruhový ulici, hnedle vedle domu U Dvou slunců a dvě daguerrotypie jednonohýho flašinetáře z Malostranskýho náměstí. Takovej úchop, kterym držel na tom snímku ten muž kliku hrací bedničky, míval starej Jimesch, když si přihejbal ze svý placatice. To jeho vytrčení palce s vokousanym nehtem, to je unikum, to by nikdo jinej na celym světě nesved. Vypnul jsem kompjůtr a přistihl jsem se, že mu vlastně závidím - ty starý dobrý časy, kdy noha jenom parou cválávala.
.
.
.
Boční zeď vrakoviště turbovznášedel, kam chodil starý Jimesch spávat:
.
.
.
.
.
.
.
Slovní hodnocení porotců:
.
Cirrat: Na Tvé povídky se vždy těším a zpříjemňují mi dlouhé dny.
Myslím, že jsi ještě vyšperkoval svou schopnost načrtnout atmosféru
stručně, jasně, ale hlavně setsakra výstižně. Dokonce i dablspejsy jsi
skoro vyhubil. No ale jen skoro a ne úplně a v jednu chvíli Ti tam
vypadla předložka. Jinak to byla lahoda.

Ekyelka: Klasicky velmi dobře odvedená práce, což je ale v daném případě
trochu problém. Jasně, autorský styl je těžko překročitelný, jenže v
tomhle žánru a textu se mi část "tlusťjochovin" nepodařilo akceptovat,
přišly mi rušivé (výjimečně i přechodníky, byť je normálně v tvém textu
nevnímám). Možná někdy žánr není jen o obsahu, ale také o formě (což
znamená jistou výzvu, n'est-ce pas?)

Sikar: Různé neologismy tomuhle stylu textu vážně sedly. Velké plus
dávám za humorné zpracování a prostředí Prahy, která je směskou staré a
moderní, takže to vše tvoří takovou zvláštní kombinaci všeho možného.
Snad jen bych uvítal alespoň náznak toho, co se vlastně na konci stalo.
Závěrečná pointa spojitostí nové Prahy se starou je nápaditá, ale
člověka by snad i zajímalo víc.

Míša: Měla jsem při čtení pocit vítězství formy nad obsahem. Povídka je
zábavná, ale ve své podstatě o ničem a místy jsem se trochu ztrácela v
tom, kdo je vlastně vypravěč. Gramatika pokulhává a trochu mě mrzela
nekonzistentnost ve vyjadřování vypravěče - někdy používá "vo co", ale o
kousek dál "od parfému". Naopak se mi líbila bohatá slovní zásoba a
originální obraty, stylově rozhodně dobrý kousek. Neotřelé bylo i
zasazení povídky do prostředí Prahy (třebaže jsem pak lehce zvedala
obočí nad tím, proč má hlavní hrdina poněkud nečesky znějící jméno).
.
.
Odpověď Míše na "poněkud nečesky znějící jméno" - nepřijde mi, že by Neruda zněl cize a Jimesch je tam proto, aby měl Fredy a štamgasti od Váhy radost.
.
.
.
Výmět povídky sponzoruje:
.
.
.
.
Tlusťjochovy ptákárny (útržky):
.
Balamutili
malamuta
že prý se podobá
na mamuta
.
.
.
Plénootázky a plénoúkoly:
.
1) Nakreslete robohaxnu.
2) Diskutujte o teorii slečny Mežerkovské.
3) Rozeberte reklamní verš na reklamní pohlednici: Možná, že v té dobré kávě dřímá - malý Jeníček. Nejde o drogu?
4) Kdy cválá parou Cyberštamgat? A vy?
.
.
.
Bonusy a jiná lákadla:
.
P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své neskonalé dobrodušnosti sama navrhnouti ráčí, co by jako bonus vymeteno býti mělo.
.
.
.
Pro Fredyho:
.
"Třebenský je porotce literárních soutěží," hlásil v hostinci U Váhy student Nepivoda.
.
.
.
Bonus:
.
.
(Z TlusŤjochovy sbírky starých pohlednic).
.
.
Je tam anděl - tzn. bytost kosmická (jak chtěl Lojzo)
Je to smutné (jak chtěl D.n.) - neboť materialistu II skoro nikdo jako bonus nechtěl, smutná je i dáma v bílém.
Ve vitríně jsou mechanické loutky (=předchůdci robotů) - takže něco robotického pro Sikara.
Poetická je smutná dáma pod reklamou na mucholapky.
.
.
.
Dodatečné otázky a úkoly:
.
A) Objevte idealistu mezi materialisty.
B) Jaký výrobek inzerují mechanické loutky ve výloze?
.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 lojzo lojzo | 20. ledna 2018 v 13:12 | Reagovat

Fajné čítanie na skoré sobotné popoludnie, fajné...
Bonus - prihováram sa za niečo kosmické, keď už tu máme toho Nerudu. ;-) A som zvedavý, ako sa s tým vysporiadaš. 8-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. ledna 2018 v 16:32 | Reagovat

Je zmíněná šrotovací pelyňkovice někde volně k dostání?

3 D.n. D.n. | Web | 20. ledna 2018 v 17:14 | Reagovat

Povídka je frapantní!

Cyberštamgast parou cválá,
z Mežerkovské zní jen chvála!

Něco smutného.

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. ledna 2018 v 17:18 | Reagovat

Proč mi to připomíná texty  Fredyho, ačkoliv tedy na rozdíl od jeho veršování mnohem slušnější. Bohatá fantazie, skládání slov, slovní zásoba vynikající- to k té povídce. Ostatní zatím vynechávám. ;-)  :-D

5 Iwíček Iwíček | E-mail | Web | 20. ledna 2018 v 19:40 | Reagovat

Tedy, povídka mě dostala. Ač jsem zatím byla tímto žánrem nepolíbená, tak se mi to zalíbilo. Jinak moc gratuluji ke krásnému umístění v soutěži :).

6 Sikar Sikar | 20. ledna 2018 v 21:33 | Reagovat

1) na to tu mám jiné experty až z Japonska
2) budu
3) to bude něco mnohem horšího
4) no, přece pod parou...

prosím něco dalšího robotického!

7 Jago Jago | Web | 20. ledna 2018 v 23:26 | Reagovat

Pěkné, i když jeden tvar přechodníku tam máš špatně a s čárkami ses také zrovna nepopasoval. Ale možná je to vina neškoleného vypravěče. :-D

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. ledna 2018 v 0:51 | Reagovat

[7]:
Přechodník jsem opravil.

9 Oby Oby | 21. ledna 2018 v 3:06 | Reagovat

Začátek a prostředek povídky jsou dobrý, ale konec mi moc nesedí- co se vlastně přesně stalo? Teda v tom příběhu...

Nestíhám kreslit ani to, co bych chtěla, natož nějakou haksnu. :-)

Ta teorie je lichá, vědecky nepodložená.

CŠ necválá parou, ale paří cvalem.

Prosím něco poetického jako bonus.

10 Magicmax Magicmax | Web | 21. ledna 2018 v 7:44 | Reagovat

Obivuju, jak se ve šláncích bavíš s Fredym! :-)

11 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. ledna 2018 v 11:17 | Reagovat

===== Hlasování o bonusu ukončeno =====

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. ledna 2018 v 11:36 | Reagovat

[9]:
Závěr povídky vychází z hodnocení Písní kosmických:
Sbírka ukazuje, že nelze klást racionální a pozitivisticky zaměřenou vědu do opozice vůči poezii, která jako v tomto případě staví na jejich závěrech (Wikipedie). Prostě ta noha chtěla ukázat Nerudovi pravdivost jeho vizí. Jak už jsem naznačil jednomu z porotců, hlavním hrdinou není jednonohý Jimesch, ale velký český básník Neruda. /toto off šem neplatí pro cyberštamgasty od Váhy/

13 King Rukola King Rukola | Web | 21. ledna 2018 v 12:21 | Reagovat

A - pán v klobúku, myslí si  totiž, že z neho bude lupino, len čo pristane v holom vúde.
B - klobúk(y)?

14 jednorožec jednorožec | 21. ledna 2018 v 13:10 | Reagovat

B) Jaký výrobek inzerují mechanické loutky ?

Kupte si u nás klobouk, jinak zůstanete na ocet<<

15 quick quick | 21. ledna 2018 v 13:51 | Reagovat

Doteď jsem nevěděla, že Nusle jsou Jamrtál čili Slzavé údolí. Konec je překvapivý.

1. Jakkoliv mám snahu, nedaří se. Lámou se černé i barevné tuhy, tuš se rozmazává, uhel řeřaví a kroutí se do spirály.
2. O tak geniální teorii může diskutovat jen podobný génius jako slečna Mežerkovská.
3. Nejlepší jsou hrníčky.
5. CŠ pospíchá pouze pomalu.

Jak vidím, nedocválala jsem včas.

16 quick quick | 21. ledna 2018 v 14:36 | Reagovat

A.Všichni jsou materialisté, idealismem se obalují, když jim to přinese materiální výhody.
B. Ideální klobouky pro úspěšné. Dají se upravit na každou hlavu.

17 Janinka Janinka | E-mail | Web | 21. ledna 2018 v 16:04 | Reagovat

Povídka je fantastická!

A) Řekla bych, že to bude ten anděl pod nápisem...
B) Klobouky?

18 Fredy Kruger Fredy Kruger | 21. ledna 2018 v 23:11 | Reagovat

Kdos´ do  krčmy  vešel  ,,U Váhy,,

" Buď  Pivní  DUCH  pochválen !"  pozdraví...
Zní šepot :  " Toť  Jimesch !!  je dochvilnej !!"

Jimesch  je  rozdrbán,  rozčilen !!
... vytáh´ kus novin ( ho v kapse  měl schován )

" Dehonestován jsem !!!"
... furt opakoval ...
" Vím !... Třebenský  napsal to  ! jistěže  !!

" Jest porotcem  literární  soutěže !"
Hlásí mu  student  Nepivoda

" Než půjdu s tím pamfletem do záchoda
zadnici  svojí, tam  vytříti si,
já  účet  tu s Třebenským  vyřídím si !!
... nohu mi pomlouvá !  já mu dám !  kráwě !!"

... mrzák  se rozhlíží  po lokále ....

Třebenský  vzadu jest  sedící ....

" Jdi  a zkopej mu zadnici !
... takto  mé  dostojíš  úloze "....
( Jimesch pak  cos  šeptá  ku noze
několik  ,hejblat,,  stisk,... senzorů

..... " Provedu !!"  dí  noha... v pozoru !
" Kopnout jej jednou ???"

" Ne !!  zkopej  jej  víckrát !!"
( Jimesche  noha  jest  robotická,
vůbec  s ničím se nesere ,
inteligence  umělé,
mrzáka  noha ?   ... ta plna  jest )

... dodává Jimesch :  " A  kopej  fest !!
a vykřikl : " Koukněte přátelé !!!!"

" Něco se určitě semele !"
šeptají  opilci : " Něco se blíží !"

... zatím co  noha,  - se pod stoly plíží !!

Třebenský... skrz  kapsu  prohrábnul  chuyije,
sousedu noviny ukazuje !
Pamflet o Jimeschi !
... předmětem  NOHA ....
soused se chechtá :  " Job jeho boha !"

... a ku zemi  odplivl  plivanec ...

Tu  výkřik !!
... to první byl kopanec
a další kopance, hned -  nato tata
mířeny přesně jsou pod  warlata !

Před nohou, nelze  se  nikam schovat !!

" Jááá... nepsal !!!  jáá.. pouze  radigoval !"

... řve  Třebenský ....

... a  další  PECKA !!!!!!

" To napsal Modřanský-Schwestka !!"
... huláká Třebenský : " Je dnes  tu !!!"

" Noho !  teď  zaútoč  na  Schwestku !!"
...zašeptal  Jimesch  do mobilu...

" Jawohl !!  Roskas !!...jdu  ku debilu !"

Modřanský-Scwestka ...... pad´jako  trám,
též v citlivá  místa  byl pokopán !!

Noha jest zpátky :  " Jsem splnila  misi !!"

... dí  Třebenský  s Schvestkou :
" Jdem ochladit si  .....
... s  nateklým  pytlem, nám nelze  si sednout " ...

" Jen  zkuste  zas psáti !!  jen jedinkrát, jednou !!"
... vykřikl Jimesch :  " Potom zas... tento "......

... dí Pastucha : " Budou z nich impotento !!"
... všichni se otočí na Pastuchu,
jak nahluchlý  chechtá se  od  ucha - k uchu !

19 Miloš Miloš | Web | 21. ledna 2018 v 23:18 | Reagovat

Materialista je vyléčený idealista a pokud tam ještě nějaký zbyl, nestačil se vyléčit. Možná by se dal rozpoznat změřením teploty a tlaku :).

20 D.n. D.n. | Web | 22. ledna 2018 v 8:09 | Reagovat

A) Všichni materialisté (a zvláště pak drogisté) jsou idealisté, neb věří, že nebýt materialistou je idealistické.
B) Já rozpoznám jen ocet. (To děvče je smutné, neb to vypadá, že „zůstane na ocet“.)
.

21 Sikar Sikar | 22. ledna 2018 v 8:38 | Reagovat

A) mechanická dáma vyobrazená pod nápisem ocet
B) no, ocet...

22 quick quick | 22. ledna 2018 v 8:56 | Reagovat

[19]: Přesnější rozlišení dává rosný bod.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama